ROZHOVOR: Kristýna Babiánková a Ondřej Petrák se už chystají na závody!

KRISTÝNA BABIÁNKOVÁ

20 let, Praha
Klub KVS Praha, Starboard

S celkovým počtem 21.700 bodů vyhrála Kristýna Český pohár v paddleboardingu 2020. Navzdory odzávoděným rokům na paddleboardových závodech (začala už v roce 2016) je stále mladá závodnice při chuti závodit a vítězit. A jakmile složí maturitu a přijímací zkoušky na vysokou školu už se těší, že vyrazí opět pádlovat.

 

ONDŘEJ PETRÁK

28 let, Plzeň
Klub TJ Prazdroj Plzeň

Ondra získal v minulém roce 2020 titul vítěze Českého poháru v paddleboardingu již třetí rok za sebou, tentokrát s počtem 21.190 bodů. Sympatický závodník, který reprezentuje naši republiku i na zahraničních závodech se kromě práce ve zdravotnické záchranné službě Plzeňského kraje se svým kamarádem pustil i do obchodu s paddleboardy Paddle Republic.


Na čem závodíš? Prkno, pádlo?

Kristýna: Na flatu závodím na sprintu od Starboardu a na divoké vodě závodím na Tambu 10´5.
Ondra: Od letošního roku jezdím na prkně SIC MAUI RS 21.5, který mě hodně baví, a od loňska používám pádlo Black Project typ HYDRO.

 

Tvoje nejoblíbenější činnost hned po paddleboardingu?

Kristýna: Asi surfskate v bowlu nebo snowboarding

Ondra: Rád se pohybuju v přírodě, nejlépe když kolem není moc lidí a kde mi společnost dělá psí parťák, kterej toho moc nenamluví.

 

Co se zajímavého odehrálo ve tvém životě od tvého celkového vítězství a získání titulu šampiona v Českém poháru v paddleboardingu 2020?

Kristýna: Začala jsem více SUP-surfovat, jinak asi nic moc.

Ondra: Za zmínku určitě stojí spuštění projektu Paddle Republic, tedy první paddleboardové speciálky v západních Čechách, kde kromě e-shopu a showroomu máme ještě spoustu dalších plánů, který se nám doufám podaří zrealizovat.

 

Proč myslíš, že jsi vyhrál/a? V čem jsi lepší, než ostatní? Jaké vlastnosti si na sobě vážíš?

Kristýna: Myslím, že toho mám oproti většině českých paddleboardistů dost za sebou. Odjela jsem spousty mezinárodních závodů, na kterých jsem získala spousty zkušeností. Také si myslím, že mi pomáhá i občas od někoho kritizovaná příprava na divoké vodě, díky které jsem docela komplexní jezdec.

Ondra: Podařilo se mi loni zúročit hlavně zkušenosti, který jsem posbíral v náročný sezoně 2019 a taky se mi povedlo mistrovství republiky na pískovnách, kde jsem se potkal se slušnou formou a odvezl si odtud kromě titulu i spoustu dalších cenných zkušeností, který se letos určitě budou hodit.

 

Navázal/a jsi díky vítězství nějaké spolupráce?

Kristýna: Nějaké spolupráce jsem díky paddleboardingu navázala, díky tomuhle vítězství z českého poháru však úplně ne, nějak jsem se o to ani moc tenhle rok nezajímala, covid dobu jsem využila jako takový odpočinek.

Ondra: Spíš jsem doufám potvrdil, že ty stávající spolupráce jsou ty správné!

 

Jak tě covidová doba ovlivnila?

Kristýna: Ovlivnila mě až moc. Začala jsem zpátky jezdit více na divoké vodě. To zapříčil fakt, že mě prostě na rovné vodě moc jezdit nebaví, potřebuji spíš „race boardit“ na moři a dělat něco akčního, ale toho se mi na začátku covid doby nedostalo, a tak jsem se zpátky vrátila k něčemu zábavnějšímu a tím je v ČR vždy divoká voda.

Ondra: Řekl bych, že mě jako mnoho dalších loňský rok donutil především zpomalit a ujasnit si priority.

 

Pociťuješ nějaké fyzické či psychické změny?

Kristýna: Vím, že teď nejsem v takové kondici, potřebuji zas chytit motivaci na trénování na rovné vodě, kterou jsem v covid době dost ztratila. Na druhou stranu najíždím na paddleboardu zas více zajímavých pasáží na řekách, takže můžu zkoušet posouvat hranici paddleboardingu na divoké vodě zas o něco dál.

Ondra: I když jsem nemoc v prosinci prodělal, tak naštěstí žádné fyzické následky nepociťuju, naopak mě to donutilo si spíše odpočinout a od ledna jsem postupně zvyšoval tréninkovou zátěž.

Co se týká psychické stránky, to by měl spíš zhodnotit někdo jinej! Osobně ale žádný výrazný změny nepociťuju.

 

Jak se připravuješ na letošní sezónu? Máš nějakého sparing partnera nebo naopak soupeře, který tě žene stále vpřed?

Kristýna: Jezdím dost divokou vodu s Honzou Rottem, takže trénujeme i s ostatními ridery na Troje a o víkendu jezdíme řeky.  Na rovnou vodu je to však složitější, dříve trénovalo v mém oddíle KVS spousty paddleboardistů, teď mi však přijde, že všichni přestali. A najít tak parťáka na tréninky na flatu, který to bude tak hrotit jako já a motivovat mě, je docela složité.

Ondra: Letos jsem najezdil hodně kilometrů na běžkách a z větší části to byly kilometry v soupaži než v technice skate. Taky jsem strávil letos víc času v posilovně než v předchozích letech, zejména co se týká rozvoje síly a silový vytrvalosti. Na vodě jsem zatím tolik kilometrů nenajezdil, hlavně kvůli posunuté sezoně a špatnému počasí. Jsem v kontaktu s Grošákem, kterej se přesídlil na Malorku, kde celou zimu makal na moři a hodně se navzájem motivujeme do tréninku. Těšíme se na další společný souboje v letošní sezoně. Taky si občas zavoláme s velezkušeným Jardou Soukupem, kterej mě při závodech hodně zatápěl a doufám, že se letos taky nejednou utkáme.

 

Našel/našla jsi si v covidové době více času na trénování?

Kristýna: No teď v zimě jsem díky covidu a online škole mohla trávit čas na Furteventuře, kde jsem tedy trénovala SUP surfing. Jinak bych řekla, že mě to naopak kvůli omezujícím nařízením zpomalilo.

Ondra: Úplně bych neřekl, vzhledem k tomu, kolik práce se na mě navalilo, každopádně se snažím jednotlivé tréninkové jednotky využít do maxima, aby byl trénink co nejkvalitnější.

 

Jak často a kde teď trénuješ?

Kristýna: Tak 4x do týdne na vodě, zbytek řeším věci do školy nebo dělám jinou aktivitu.  Po maturitě snad budu na vodě denně jako dříve.

Ondra: Trénuju v závislosti na tom, jak se zrovna cítím, to znamená, že když jsem po fyzické a zdravotní stránce v pohodě, tak si naložím víc, a když se necítím, tak si uberu nebo úplně odpočinu. Můj trénink nemá úplně řád, a jsem tak sám svým trenérem, ale obecně řečeno, snažím se splnit alespoň nějakých pět tréninkových jednotek do týdne, ať už je to běh, voda nebo posilovna, kde mám útočiště v loděnici TJ Prazdroje v Plzni na řece Radbůze.

 

Plánuješ závodit i v zahraničí? Stýská se ti po cestování? Máš nějaký vysněný závod?

Kristýna: Chtěla bych se dostat zpátky do tréninkového tempa právě kvůli Eurotour závodům u oceánu, které mi chybí, je tam vždy moc přátelská atmosféra. Vysněný závod úplně asi nemám, ale kdyby ještě furt byl PPG (velmi těžký oceánský závod Pacific Paddle Games, který byl v roce 2019 zrušen - pozn. redaktora), řekla bych ten. Celkově bych si ale chtěla zase zajet downwind závod a nějaký zábavný beach race na vlnách. Taky bych si chtěla někdy v budoucnu zajet divoko vodní závod na Gopro Mountain Games, abych se mohla utkat i s americkými riderkami a porovnat se s nimi. Na to však zatím nemám finance a covid doba to taky úplně nedovoluje.

Ondra: Letos budu všechno směřovat k zářijovému MS v Maďarsku, kde bych rád urval nějaký pěkný umístění. Chtěl jsem se taky letos poprvé účastnit legendárního závodu 11 CITIES v Holandsku, ale bohužel se to kryje právě s MS tak holt až příště. Jinak si určitě nenechám ujít závody SUP Alps trophy, které jsou většinou kousek od hranic. Ty scenérie stojí za to!

 

Vzpomeneš i na nějaký (cestovatelský) zážitek spojený s paddleboardingem, který ti utkvěl v paměti?

Kristýna: Utkvělo mi toho v paměti za tu dobu, co jezdím už fakt hodně, od nádherných řek, po velké vlny na oceánu až po zážitky z Eurotour závodů. MS v Číně byl taky určitě dobrý zážitek.

Ondra: Rozhodně mi utkvělo putování po Slovinsku, kam bych se rád ještě několikrát podíval.

 

Na jaké akce nebo závody se letos těšíš?

Kristýna: To zatím ještě úplně nevím. Je to první rok kdy to nemám naplánované!

Ondra: Letos se hodně těšim na domácí závod EUROTOUR, kterým bude Prague Paddle Fest. Jsem optimista a věřím, že se letos uskuteční!

 

Co pro tebe znamená vítězství ve sportu?

Kristýna: Není vítězství jako vítězství. Když jsem třeba vyhrála nad holkama co bydlí u oceánu měla jsem dobrý pocit z toho, že jsem to dokázala i přestože jsem suchozemec z Česka. Na jakýchkoliv dlouhých závodech jsem vůbec ráda, že jsem to zvládla v tempu a když se k tomu spojí vítězství je to vlastně jen taková třešnička na dortu.

Ondra: Vítězství je pro mě pocit zadostiučinění, za všechnu tu dřinu, kterou tomu sportu věnuju. Osobně to nedělám kvůli titulům a medailím, ale hlavně kvůli tomu samotnému závodění a překonávání vlastních možností, na čemž jsem si vybudoval menší závislost.

 

Jaké jsou tvoje další cíle?

Kristýna: Asi momentálně nemám úplně jasný cíl, chci se pořád zlepšovat jak na raceboardu, tak na divoké vodě a vlastně i v tom SUP-surfu a uvidím, kam to povede.

Ondra: Hlavně být v pohodě.

 

Máš nějaký cíl v životě/ve sportu, který teď považuješ za „nedosažitelný“?

Kristýna: Skočit 7metrový vodopád na paddleboardu.

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace