Přeskočit na obsah
Mistrovství Evropy v Portugalsku
Reportáže

Mistrovství Evropy v Portugalsku

  • Čas čtení 8 minut čtení
  • 15. 10. 2023

Peniche, hodinu od Lisabonu, meka surfařů, nekonečné množství spotů a roztomilé městečko s rybí továrnou, tradiční paličkovanou krajkou a Pastel de Nata. V týdnu od 14.-21. října to všechno poznávají i čeští paddleboardisté, kteří po mistrovství světa ve Francii pokračují v oceánském šampionátění. Zážitky se rýsují silné. Stejně jako předpověď počasí, kdy po řadě horkých dnů přicházejí ty první podzimní a organizátoři vymýšlejí plány B a plány C, aby závodníci přes těžké povětrnostní podmínky dokázali bezpečně odzávodit o tituly Mistrů Evropy. Celé mistrovství se přesouvá z pláže Praia do Molhe Leste na Baleal, kde se dá ještě dál variovat dle aktuálních podmínek. Tento úvod píši v sobotu večer po stále ještě krásném letním dni 22°C, skoro bezvětří… Co přinese zítřek?

Oficiální FB mistrovství ZDE

Změna programu: SPRINT 16.10., pondělí, 15:00
Technical race 21.10., sobota

Foto: Paddleboardguru, Jarda Soukup, ESF Miguel Sacramento

Poslední aktualizace: 21.10. 22:30 – rolujte dolu, chronologicky řazeno

Cesta do Peniche

Alternátor 2 a další veselé řidičské příhody

Ve Francii se alternátorům nedaří, a tak tu máme opakovaný vtip. Tentokrát postihl Tomáše Grošupa, který při svém plánu tréninkového roadtripu až do Peniche skončil kousek pod Bordeaux. Alternátor mu přivezli z Čech Jarda s Honzou, kteří se ujali transportu paddleboardů pro náš tým na cestě dlouhé 2800 km a přes Bordeaux jeli. Tahle dvojka žádné trable ale naštěstí neměla a o dva dny později už nás zásobovala fotkami z pláže a historkami ze SUP surfování, kterému tu oba propadli.

Ženská část výpravy – Iva Dundová, Anna Hyková a já jako opět vedoucí výpravy, navíc s tříletou asistentkou, se po leteckých zpožděních pro jistotu nedostala k žádnému autu. Půjčovna nám nechtěla vydat auto kvůli kreditní kartě, která se jim zdála málo kreditní a tak jsme na krásném lisabonském letišti zůstali ještě asi další tři hodiny navíc. Iva to ale vyřešila, a dokonce jsme tak stihly podstatnou část manažerského předzávodního meetingu. Prostě to nakonec klaplo jako vždycky. Obrigado!

Zahajovací ceremonie a první den

Mistrovství Evropy se účastní 20 zemí. Česká republika je na své evropské výpravě poprvé jako čerstvý člen European Surfing Federation (ESF). ESF pořádá mistrovství Evropy v paddleboardingu, surfingu dospělých i juniorů a bodyboardingu.

Podle abecedy jsme v průvodním štrůdlu hned na začátku. Belgie ještě nedorazila a tak pochodujeme asi 600 metrů z baleálského ostrova silničkou na sypání písků. Vlajku nese Anička a český písek z Bezdreva sype Iva. Kluci Tomáš s Ondrou s námi ještě nejsou. Společnou fotku nám pořizuje moje dítě, které už zvládá vyfotit, co se mu ukáže a nenechá prsty v objektivu. Teda občas. Dáváme si oběd a vyráží se na vodu. Je docela kumšt vybrat pravou nebo levou pláž a hlavně se dostat za první vlny, na kterých jsou vyhřadovaní začínající surfaři. Ale oceán je velký a tak si naše závodnice odjely svůj první trénink, než to přijde.

Fotogalerie: PBGR, město Peniche, ESF Miguel Sacramento photo


Rybí bodanec od Weever fish/ Spider fish

Už máme za sebou i první situaci. Honza při SUP surfování na něco šlápl a to ho bodlo. Když jsem ho potkala s třesoucí se mírně oteklou, červenou a horkou nohou, odhodlaného, že to rozchodí, šli jsme najít pomoc. Identifikovali to jako bodnutí od weever fish a přinesli mu hodně horkou vodu s octem, aby si to v ní 10 minut namáčel. Kouzla!


Vlny se zvedají, line-upy houstnou

Druhý den se na severní pláži Baleal dále jezdily SUP surfové závody a o pár metrů vedle se surfovalo a trénovalo. Vyjela jsem s Aničkou a Ivou na trénink. Houpalo to ze dvou směrů a do toho na nás pršelo. Pláž je zde dlouho mělká a na prvních tři vlny jsou obsazené surfaři. Prokličkovaly jsme a bylo mi jasné, že stejný proces bude následovat při vystupování. Anička si hrála ve vlnách a byla trochu zklamaná, že nemůže dojíždět až na břeh. Takže to byl spíš trénink na vystupování z vln. Ten se ale v případě technického závodu také hodí.

Dnes večer také přijedou oba závodníci, Tomáš s Ondrou, a náš tým bude kompletní.

Co je však mírně znepokojující je nejistota nebo spíše nepřízeň počasí. Úterní sprinty přesunuli na zítra – tedy na pondělí a během tří hodin odpoledne se odzávodí všechny rozjížďky. Úterý je pro velkou nepřízeň počasí a 5-6metrové vlny zrušené. Snad se dočkáme středečního long distance a čtvrtek bude s největší pravděpodobností další odpočinkový den.

Honza má u sebe 6 ks Pastel de Nata a Iva 3 ks. Já jsem ještě nestihla ochutnat.

Pastel de nata jsou portugalské koláčky plněné žloutkovým krémem. Připravují se z košíčků z listového těsta, které se naplní směsí připravené z mléka či smetany, vaječných žloutků, mouky, cukru, vanilkového extraktu a skořice. Portugalské koláčky byly poprvé připravovány v 19. století v Lisabonské čtvrti Santa Maria de Belém.

Wikipedie

Sprinty

Dobré rozhodnutí organizátorů přesunout sprinty na pondělní odpoledne po SUP surfingu přineslo jetelné moře se dvěmi úvodními vlnami. Počasí ještě drželo, jen se zvedl vítr. Sprint byl s výběhem ze břehu, 100 m k bóji a 100m zpět. Podle toho jak vyšel set, byly i vlny v závěrečném dojezdu na pláž. Rozjížďky byly nejpreve eliminační po 3-4 závodnících (18 mužů, 16 žen, do 10 juniorů a 10 juniorek) s postupovým klíčem 50% a víc. Naši závodníci se vystřídali o jedno prkno NSP Puma 14’x23“ a Grošák jel na svém Starboard Allstaru 14’x21,75“. Úvodní vlny zvládli všichni dobře, bylo to zkrátka příznivější než v úvodním shorebreaku na mistrovství světa ve Francii.

Těžký postup do dalších rozjížďek

Postoupit do dalších rozjížděk bylo ale těžké i když ne nemožné. Tomáš to měl nejtěžší – jel úvodní rozjezd s italem Davidem Alpinem a dánem Christianem Andersenem. Ondra měl šanci větší, porazit jednoho Dána, ten mu ale po překonání úvodních vln odjel. Ještě druhá šance se naskytla po otočce na bóji, kdy se mohl Ondra svézt s vlnou a Jeppesena dotáhnout, ale bohužel to nevyšlo.

Iva měla také naději. Sice startovala s čerstvou mistryní světa Mélanie Lafenetre, ale další neznámou byly dvě Portugalsky v rozjížďce. Po startu obě Portugalky smetla první vlna a Iva se ocitla na druhé pozici, ale bohužel nachvíli. Asi nervozita z rýsující se šance ovlivnila její soustředění a spadla na druhé vlně. I tak byla ještě stále na 3. pozici a mohl rozhodnout swell do cíle. Ale na bójce se vykoupala podruhé a vyhlídky byly zmařené. Anička v juniorkách měla také velké šance. Po startu byla na třetím místě a držela pozici v těsné blízkosti s ostatními. Bohužel na bóji jí zdržel na krátko pád, ale i tak to ještě stále bylo se šancí na druhé místo. Z mého pohledu z vyvýšeného břehu by stačilo vzít vlnu a dojet závodnici před ní, ale bohužel Aničce utekla pod prknem. I tak, ale nakonec skončila Anička na celkovém 5. místě.

Záznam živého vysílání EuroSUP2023

Úterý – propršené a vyfoukané volno

Už celou noc tu fouká silný vítr 14m/s, v poryvech 20m/s. Do toho dost prší. Dnes se dlouho spí a vypadá to, že se pojedeme kouknout na potenciální místo long distance závodu, který může být přesunutý do vnitrozemí na nedalekou přehradu Albufeira de São Domingos. To se dozvíme až ve středu v 8 ráno těsně před závodem.

Long distance nakonec na moři

Je ráno a přišla zpráva, že závod se bude nakonec konat na moři. Je to lepší. Pořadatelé už od 6 ráno přemlouvali správu přístavu, aby závod povolila. Start 10:30 a dávají nám čas dvě a půl hodiny na dojetí. Kdo to nezvládne v limitu, bude nabrán záchranou lodí a pořadí mu bude přiděleno dle GPS. Závod byl zkrácen na 10,7 km na jižní straně Baleal beach. Dnes tu žádní surfaři nejsou. Vlny, ale ano. I když jsou tři bóje trojúhelníkové tratě mimo surf zónu, je třeba se z pláže dostat za tuto zónu a pak to závodníky ještě čeká při výběhu do cíle.

Ženy na longu

První startují ženy a juniorky, celkem lehce přes dvacet závodnic. Na startu s číslem 104 i naše juniorka Anna. Po startu přišel set vln a část závodnic běžela doprava ke skále, kde byly vlny menší. Anička bojovala statečně a nakonec zdolala první tři vlny, ale ještě nejméně další tři jí čekaly. Když už nám zmizela z dohledu a říkala jsem si, že to zvládla, uviděli jsme jí, jak se vrací nazpět a závod končí. Z vlastní zkušenosti vím, jak těžké je závod ukončit, hlavně po psychické stránce. Anička mi potom říkala, že jejím hlavním důvodem bylo i to, že se už pár vln a pár minut tak trochu topila a že už pak prostě nemohla. Po ní následovali i další závodnice a závodníci s podobnými zážitky v bledě modrém.

Muži na longu

Další startovní lajna byla pánská. Na startu stál Tomáš Grošup (č.45) a Ondra Petrák (č.44). Výjev skoro třiceti závodníků v růžových a žlutých dresech kontrastující s bílými zpěněnými čepicemi masivního shorebreaku potěšil snad každého fotografa a diváka. Kluci odjeli a pak už jsem je sledovala z plážového baru na GPS.

První si to přisurfoval Tomáš, který elegantně zvládl všechny závěrečné vlny na pláž a dojel někde kolem 14.místa. O pár minut později už jsme opět čekali s českou vlajkou na Ondru, který ale cestou ještě zachraňoval závodnici, které se utrhla v shorebreaku leash. Na dohled, ale přitom tak daleko. Pomáhal jí doplavat k paddleboardu, který byl už v docela nebezpečné blízkosti skály, kde ho držel zase jiný závodník. Pro nás na břehu to bylo dost dlouhé čekání. Pro závodnici to musela být věčnost. Nakonec si s vlajkou do cíle doběhl i Ondra. Byl to jednoznačně jeden z těžkých long distanců. Velký potlesk dnešním borcům a silným zážitkům.

A na závěr za náma přišla banda krajanů ze severních Čech, kteří jsou právě na road tripu po Portugalsku. Zdravíme do Lounecka-Žatecka!

Dnes v noci se zvednou vlny až k 6 metrům a silný vítr. Čtvrteční odpočinkový den bude stoprocentně zachován a vypadá to, že páteční technical se posune na sobotu. Právě nám tu začíná druhá série Vily Vyvolených. Koupila jsem brambůrky a čokoládový dort pro všechny. Iva už zase pletichaří a zakládá aliance.

Záznam živého vysílání ZDE

Finále grande a technický závod

Po dvou odpočinkových dnech plných pojídání pastelů a prozkoumávání okolí včetne zírání do nekonečných vln na legendárním surfovém spotu v Nazaré, kdy jsme všichni čekali na zprávu od organizátorů ohledně dalších závodů, to přišlo. Sobota a technický závod včetně štafet. Ale na jaké pláži?! Plán A, plán B? Nakonec se celý závod přesunul na pláž Praia da Gamboa k místní továrně na ryby. Bylo bezvětří, bez deště, vlny poloviční 2,8-3,2 metrů.

Po tříhodinovém časovém skluzu, kdy správa přístavu zakázala výjezd všem lodím a měli jsme problémy s vytyčením trati, už to vypadalo, že se začne. První rozjížďka žen už byla připravená na startu, ale oceán se potřeboval ještě trochu ukázat a tak se nakonec zkracovala trať nejdříve o jednu bóji méně a posléze i o jeden přeběh méně. I tak to byla stále tři kola (cca 3km) a tři bóje postavené ve vlnovém poli. Jedna vlna se za těch 200 metrů od břehu dokázala třikrát zabalit, do toho v místě závodu byl ještě proud táhnoucí do moře…Technicky těžký vodní terén. Kolikrát bylo posledních pár metrů k pláži neuvěřitelně nekonečných.

Jak si vedli naši v technicalu

První rozjížďku měla Iva, které se nakonec závodu při posledních pár vlnách před cílem přetrhla leash a proud jí táhnul do moře. Musel jí pomoct záchranářský skútr a tím to skončilo DNF (did not finish) a nula body pro náš tým. Ale Iva vyšla bez zranění a bez traumatu a to se počítá.

Další na zkoušce techniky byl Ondra, který byl se svým výkonem spokojený. A možná i proto ho po závodě vybrali na antidopingovou kontrolu. Jenže Ondrovi se zrovna nechtělo, a tak za ním chodil kontrolor ještě dalších 40 minut. Potom následoval Grošák, který už druhý den bojuje s nachlazeníčkem. Skvělé první kolo, je vidět, že je z trénování na moři už přeci jen zvyklý a že tyto vodní terény zná. A na závěr Anička v juniorkách. Trochu jsme jí všichni ladili před závodem a pak jsme vysílali mohutné myšlenky podpory. Anička vystartovala a od startu až ke druhé bóji to zvládala bez pádu. Na břehu jsme měli všichni radost, jak jí to šlo. První dvě kola byla svěží, ale ve třetím kole jí přišel super set vln a posledních 200 metrů k pláži bylo nekonečných.

Nikdo z našich závodníků nepostoupil v prvních pěti do finále, tedy kromě Aničky, která v juniorkách jela rovnou finále. Všechny bolela stehna, ale zvládli to odjet a snad budou i více motivovaní k dalšímu progresu. Takže příští rok ISA Mistrovství světa v Dánsku?

Záznam živého vysílání technical race ZDE

Autor článku

Lucie