Reportáže Rozhovory

Rozhovor s Chrisem Parkerem ze SUP Racer

6 minut čtení
14. 10. 2018

Občas se naskytnou jedinečné příležitosti, které je třeba chytnout a maximálně využít. Jedna taková příležitost se naskytla, když se na světové SUP scéně objevila informace, že světová série SUP závodů The Paddle League zařazuje do svého seriálu také podporu regionálním závodům s názvem The Regional Paddle League s cílem zmapovat zajímavé lokální SUP závody a pomoci jim s propagací i na mezinárodní úrovni.

Tuto příležitost jsme v Čechách využili a do regionální Paddle League se podařilo zařadit legendární Krumlovský vodácký maraton 2018. Další příležitost se naskytla, když se na tento závod rozhodl přijet i šéf této série a jedna z nejdůležitějších osob pohybujících se na paddleboardové světové scéně Chris Parker – rodilý australan, SUPer, nadšenec a cestovatel, zapálený informátor o dění na SUP scéně prostřednictvím webu supracer.com a tvůrce světového rankingu závodníků. S Chrisem jsme si dali den po závodě kafe a dort v jedné krumlovské kavárně s výhledem na vltavský meandr a trochu ho vyzpovídali.

Chris Parker, sprint u Jelení lávky

Stupně vítězů: 2. místo Chris Parker, 1. místo Tomáš Vaněček, 3. místo Tomáš Grošup / foto Krumlovský vodácký maraton

Chrisi, většinu informací z dění na SUP světové scéně máme z tvého webu SUP Racer. Jak ses vůbec k paddleboardingu dostal? Jaký je tvůj SUP příběh?

Když to řeknu velmi zkráceně, začal jsem pádlovat v roce 2010, protože jsme všichni v Austrálii surfovali a prostě jsme začali pádlovat, když zrovna nebyly vlny. Pak jsme pádlovali víc a víc a najednou nás to pohltilo. Bylo to jako nějaký kult. A mě začaly zajímat všechny možný statistiky v tomhle sportu jako kdo jsou nejlepší SUPeři, kdo vyhrává závody a všechno kolem toho, ale bylo velmi obtížné takovéto informace sehnat. Takže jsem se nakonec rozhodl, že si je budu zjišťovat sám.

Na konci roku 2011 jsem založil web SUP Racer, zrovna teď to bude skoro přesně sedm let. Moje filozofie byla, aby SUP Racer byl web, který budete chtít číst každý den. A prostě jsem měl štěstí, že pár dalších lidí bylo posedlých tímto sportem stejně jako já a díky tomu se stal web oblíbeným. S pomocí mých přátel Jamiem Mitchellem a Travisem Grantem jsem získal kontakty a napojení na mezinárodní úroveň tohoto sportu. No a tak to začalo. Sedm let blogování, psaní o novinkách a výsledcích a pak v roce 2013 jsem vytvořil světové žebříčky a díky nim jsem se stal opět známějším. Před rokem přišla Paddle League, která je takovou formálnější verzí SUP Raceru. Snažíme se zde publikovat highlighty z těch největších mezinárodních závodů a také těch regionálních jako je například Krumlovský maraton a všech dalších cool závodů po celém světě.

Ty také komentuješ živé přenosy ze závodů. Jak ses k tomu dostal? Prostě sis vybral závod a komentoval ho nebo si tě sami organizátoři zvou, protože jsi v tom dobrej?

(smích) Ne, na začátku mi to určitě nešlo a možná mi to ještě pořád nejde. Myslím, že to začalo na závodě Battle of the Paddle v roce 2012. Dělal jsem online komentáře a po 30 sekundách až minutě je nahrával na web. Z dnešního pohledu se to zdá zastaralé, ale takhle se to dělalo předtím než Facebook umožnil živé vysílání. Tyto online komentáře se také staly velice populární, dělal jsem to dalších pár let na Battle of the Paddle nebo na Carolina Cupu a pak se to celé změnilo s nástupem živých Facebookových přenosů, které jsou prakticky zdarma a jednoduché na ovládání. Použil jsem ho pro Carolina Cup a ostatním závodům se to líbilo a chtěli ode mě to samé až se z toho stala taková moje práce.

A řekni mi, jak to děláš, že jseš pořád v obraze o dění na světové SUP scéně? Zabere to hodně času?

Je to jednoduché, jsem prostě SUPem posedlý. I kdybych to neměl jako práci, tak bych to stejně dělal, protože mě to hodně zajímá.

Jak jsi říkal, žiješ prakticky na letišti…

Jo, je to moje práce snů. Cestovat po světě, potkávat se se zajímavými lidmi.

A jaké je tvoje nejdelší komentování v kuse?

Pravděpodobně to bude Carolina Cup, protože je to asi tak tříhodinový závod a já většinou komentuji ještě před startem a taky nějaký čas po finiši. Myslím, že to byly tak 4 hodiny komentování.

Chris Parker, Instagram #wheresbossman

Wow, to je dlouhá doba. A to se nějak připravuješ nebo jseš prostě tak v obraze, že máš stále o čem povídat? Všechny ty zajímavé informace o závodnících?

Ne, já se nepřipravuji vůbec. (smích) Vlastně nevím, jak to dělám. Prostě povídám. Ani nevím jestli to někdo poslouchá (smích). Trávím hodně času se závodníky a cestuji s nimi po závodech. Třeba s Connorem Baxterem jsme měli společné ubytování přes Airbnb ve Španělsku, nebo se se všemi potkávám na společných snídaních. Dalo by se říct, že svým způsobem s nimi žiji po celý rok. Takže je pro mě velice jednoduché mluvit i o jejich životech. Musím říct, že jsem vždycky překvapený kolik lidí si pustí živé vysílání a chce mě poslouchat mluvit tři hodiny v kuse. (smích)

A těď mi prozraď, proč ses rozhodl přijet do České republiky na Krumlovský vodácký maraton?

Dozvěděl jsem se o tomto závodě minulý rok a viděl jsem takové ty klasické fotky z průjezdu jezem (u Jelení lávky – pozn. redaktora) a v životě jsem neviděl nic podobného. SUPeři, kteří doslova pádlují down hill, a pomyslel jsem si, že je to dost zajímavé. Víš, existují takové ty velké závody, o kterých každý ví a my na ně jezdíme každý rok, ale časem to začne být monotónní – je to prostě jen další SUP závod. To byl i důvod, proč jsem se začal zajímat o podporu a vybírání dalších zajímavých závodů a sbírat promo materiál, fotit a taky se účastnit.

Fotky z Krumlováku byla jedna z nejzajímavějších věcí, které jsem viděl a prostě jsem si řekl, že musím jet. A pak se ozval David (Raab, viceprezident ČFSUP), mluvili jsme o Paddle League a on mě k vám do Čech pozval a já to s radostí přijal. Podle mě je to závod, na kterém stojí za to být a teď o něm budu všude psát a zvát další lidi. Byla to velká zábava, hlavně páteční sprinty, to je moje oblíbená vzdálenost. (smích)

To se dostáváme k samotnému závodu. Pověz jaké to bylo, nejsilnější momenty ze závodu?

Zlatý hřeb závodu byl bezesporu páteční sprint v centru města. Bylo to jako na velkém stadionu se spoustu fanouškama na chodníku a na mostě, nad vámi se tyčil zámek a celé to působilo historickým dojmem. Navíc to bylo pouze 200 metrů a jak už jsem řekl, to je moje oblíbená vzdálenost. A ten průjezd jezem pod Jelení lávkou byla velká zábava, tenhle jez je široký, dlouhý a jednoduchý na sjíždění. Je to jako když chytnete dlouhou příjemnou vlnu a prostě jedete. Zajímavé taky bylo vidět pádlovat všechny ostatní kategorie. Třeba C1 a K1 (rychlostní kanoe a kajaky) byly velmi fascinující, protože jsem to nikdy takhle naživo z blízka neviděl.

A pak přišla sobota, ta byla mnohem delší – 25 kilometrů. Ale nebylo to tak hrozný, jelo se po řece, která teče a pak přišly jezy. Celkově má tenhle závod dva highligty – start, který byl totálně bláznivý a naprostý chaos a pak těch šest jezů. Úžasné také bylo předjíždění velkých lodí (pramic) a příště zase K1 a C1 prosvištěli kolem tebe. Během závodu se potkáš s tisícem závodníků a různými kategoriemi plavidel, kterých bylo celkem šest nebo sedm. Takže kdybych to měl shrnout, byl to naprosto jedinečný zážitek a nejsem si jistý, jestli na světě existuje nějaký podobný. Příští rok zkusíme pozvat další paddleboardisty.

A jaké závody bys doporučil ty našim českým paddleboardistům?

Pár závodů bych doporučil jak zapáleným závodníkům, tak i ostatním nadšencům do SUPu. V létě jsou to závody v rámci série Eurotour a před tím bych ještě chtěl všechny pozvat na GlaGla race v lednu. Myslím, že na ten závod dokážete z České republiky dojet i autem. Je to perfektní závod i pro kanoisty, jelikož je to naprosto rovná voda – flatwater – taky se to jede v mrazivých teplotách. Je to zábava s pěti sty závodníky na startu. A pak bych taky doporučil 11 Cities, můžete se připojit k plánovaný český výpravě, o který jsem už zaslechl, v čele s Davidem Raabem. (smích) Já tam budu také. Je to velmi speciální závod.

Chtěl bych ještě dodat, že návštěva České republiky byla pro mě velká zábava a jsem vděčný za vaší pohostinnost, přijetí a přátelskost. Dokonce jste byli na mě milý i během maratonu na jezech! A taky díky za to, že mi nikdo během včerejší pozávodní party v pivovaru neroztrhal tričko, protože mám jenom dvě (smích). Díky!