Reportáž a fotogalerie z víkendových paddleboardových závodů, které se konali na Hostivařské přehradě. 20.5.2023. Šestý ročník závodů, které pořádá Snowboardel – obchod s třicetiletou tradicí prodeje a poradenství ve všech „boardových“ sportech ve spolupráci s Českou Federací Stand Up Paddle a seriálu závodů Český pohár v paddleboardingu.

Sjela se šedesátka závodníků, jednotlivců i závodníci z 17 klubů.

Závodní sezóna odstartovaná na boso

Počasí a teplejší dny si daly načas, a tak mnoho ze závodníků ještě nemělo před prvním pohárovým závodem této sezóny příliš napádlováno. Nicméně v sobotu již bylo počasí i teplota vody vhodná na sundání neoprenových botiček a všichni si užívali písek hostivařské pláže. Co bylo zrádnější, byl vítr, který způsobil, že se všichni zapomněli namazat, když necítili vydatné jarní paprsky. Po celém dni všichni odcházeli s červeným obličejem a stříkali si na sebe sprej na popáleniny od Akutolu, který je letošním hlavním sponzorem poháru.

Sprint

Krátký sprintový závod byl velkým překvapením pro všechny. Přibyl nový formát letmé stovky, se kterým se závodníci většinou ještě nesetkali. Namísto startu s výběhem z pláže a jedné otočky kolem bóje na 250 metrů je čekaly nové nafukovací startovní bloky pro rozjížďky po šesti a rovných 100 metrů. Systém rozjížděk – ze 3 jízd se počítaly 2 nejlepší umístění a z toho se pak sestavily závěrečné finálové jízdy. I přes tento nový prvek a poryvy větru, které ztěžovaly řazení do bloků, se manévrování do bloků závodníkům dařilo a po odjetí kratší sprintové vzdálenosti vypadali i více svěží. Průjezdy cílem byly na centimetry, takže podívaná z mola místního wakeparku byla velmi napínavá.

	OPEN ženy	OPEN muži	Děti do 15 let dívky	Děti do 15 let chlapci
1.	Iva Dundová HUDY SUP Team	Petr Rohlena Budesport ČB	Karolína Uhrová Spartak Modřany	Jakub Petržílek Pádlujte.cz
2.	Karolína Uhrová Spartak Modřany	Filip Kubina SUP Nymburk	Karolína Roubová TJ Lokomotiva Cheb	Antonín Sázavský JBC SUP Club
3.	Lucie Raab TJ Kotva Braník	Matouš Pavlík SK Sport Zbraslav	Agáta Schwobová TJ Lokomotiva Cheb	Mikuláš Trdla JBC SUP Club

Long distance

Na dlouhý závod se zvedl vítr a v různých lagunách Hostivařské přehrady se projevoval ve směru i na síle jinak. Ale z osobních zkušeností můžeme konstatovat, že oproti minulému roku byl vítr příznivější. 5-6 m/s a v nárazech 12 m/s. (Ideální vítr pro začátečníky a slabší jezdce se pohybuje do 5 m/s).

Hromadný start ve dvou vlnách z protilehlé pláže. Muži a ženy kategorie OPEN, kteří se vydali na tři kola (cca 9 km) s přeběhem jeli první a hned po nich vlna dětí do 15 let a kategorie Sport, kteří se vydali pouze na jedno 3 km dlouhé kolo.

	OPEN ženy	OPEN muži	Děti do 15 let dívky	Děti do 15 let chlapci
1.	Iva Dundová HUDY SUP Team	Petr Rohlena Budesport ČB	Karolína Uhrová Spartak Modřany	Jakub Petržílek Pádlujte.cz
2.	Agáta Radvanská TJ Kotva Braník	Matouš Pavlík SK Sport Zbraslav	Karolína Roubová TJ Lokomotiva Cheb	Antonín Sázavský JBC SUP Club
3.	Kateřina Trdlová JBC SUP Club	Filip Kubina SUP Nymburk	Agáta Schwobová TJ Lokomotiva Cheb	Mikuláš Trdla JBC SUP Club

Celkové výsledky ze závodů najdete ZDE

Postřehy komentátora k závodníkům. Mládí vpřed!

V obou disciplínách se ukázal jako natrénovaný 19letý závodník Petr Rohlena z českobudějovického Budesportu jako číslo jedna a má tedy dobře našlápnuto s prvními pohárovými body. Na tomto závodě chybělo pár silných závodníků, kteří zrovna vyjeli na závod do zahraničí nebo si ještě léčí předsezónní zranění a nachlazeníčka. Což pro ostatní závodníky znamenalo velkou šanci nasbírat vyšší bodové hodnoty do celého seriálu. I tak se na tratích bylo na co koukat při vyrovnaných výkonech prvních pěti závodníků. Silný nymburský závodník Filip Kubina ještě stále patří k těm mladším. Zamíchat s pořadím si odskočil z rychlostní kanoistiky i Matouš Pavlík. Mladší závodníci jsou vystavováni neustálému tlaku starších a vítězství chtivých matadorů z kategorie 40+ a 50+. S letoškem se nám rýsuje už i kategorie 60+. Přeci jen už český pohár běží sedmým rokem.

V mladistvé kategorii do 15 let kraluje posledním rokem Jakub Petržílek z pardubického Pádlujte.cz stíhán jabloneckým duem Sázavský, Trdla. Jak mají chlapci natrénováno e ukáže už na příštím závodě až přijede i současný mistr ČR Matyáš Soukup, který tentokrát chyběl. Velkou proměnnou hrají i mladí závodníci z Německa, kteří na pohárové závody jezdí.

Z dívek bychom mohli vypíchnout teprve patnáctiletou závodnici Karolínu Uhrovou, která si v kategorii dětí do 15 let s přehledem dojela pro první místa, ale navíc se dostala na vítězné bedny i v dospělé kategorii žen. Z juniorek zde stojí za zmínku stále sílící závodnice Linda Syrovátková z Mladé Boleslavi, která v zimě závodí na běžeckých lyžích a dere se do předních příček ženského pole. Tyto mladé závodnice letos zčeří pořadí závodnic z OPEN kategorie, kterým nezbyde nic jiného, než si vyzvednout trofeje v podkategoriích Master 40+ a Senior 50+. Ale kdo ví, přeci jen se zkušené závodnice jen tak nedají a v průběhu sezóny se rozjedou.

V dětské kategorii stojí ještě za zmínku sledovat závodní úsilí Agáty Schwobové z TJ Lokomotiva Cheb, která závodí je ostaršená a závodí na pevném karbonovém prkně 12‘6‘‘ se staršími dívkami. Co na to její spolubojovnice Karolína Roubová?

Paddleboardové závody si užijí i diváci

Závody Českého poháru jsou veřejnosti otevřené a může se jich účastnit kdokoliv má zájem. I lidé s menšími nebo nulovými závodnickými zkušenostmi. Stačí se přihlásit a vzít si svůj paddleboard nebo si ho po domluvě předem půjčit. Kdo neholduje závodění a raději zkouší, testuje a povídá si na pláži, ten si na těchto závodech také své místo najde.

V rámci Snowboardel Paddle Fest závodů proběhla i první zastávka testování paddleboardů a nafukovacích kajaků pro veřejnost. Po celé léto bude Snowboardel Paddle TOUR jezdit na české pláže, kde se můžete seznámit, vyzkoušet a také zasoutěžit o deset paddleboardů.

Kam vyrazit na další závody?

Teď si dáme týden volno a v červnu se podíváme každý víkend do jiného města na další závody Českého poháru v paddleboardingu 2023.

• 3-4.6.2023 Paddle Fest Mácháč
• 10.6.2023 Mezi jezy Sezimovo Ústí
• 17-18.6.2023 Paddle Fest Jizera
• 24-25.6.2023 JBC SUP Race Jablonec nad Nisou

Kompletní fotogalerie ČFSUP od Martina Hladíka ZDE
Výběr z galerie níže

Závod i novoroční sešlost

V sobotu 7. ledna se sešlo na dvacítku závodníků (10 mužů a 10 žen), aby společně odstartovali paddleboardovou sezónu roku 2023. Již třetí ročník tradičního a jediného zimního závodu v ČR se opět odehrál v Neratovicích na Labi pod taktovkou místního paddleboardového klubu SK Livecross v čele s trenérem Richardem Wiesnerem.

Ani my jsme nechyběli. Přeci jen už je to nějaký ten měsíc, co se s ostatními závodníky vídáme jen přes facebook a tak ti, kdo zrovna neměli rýmičku nebo jiné novoroční radosti, se sešli v Neratovicích.

Počasí bylo na leden velice přívětivé – okolo 10°C. Zaznamenali jsme i jedny kraťasy a tričko. Závod se na první pohled zdál lehoučký a kraťoučký. Trochu toho točení kolem bójí – muži na 4 kola a ženy na 3 kola. Ovšem, uvnitř každého závodníka se odehrával vnitřní souboj fyzička vs závodní psychika vs mírný stres ze studené vody vs proud řeky Labe. Velkou roli hrál timing na bójích a také odvaha všech chodit po prkně. Přeci jen se nikomu do vody moc nechce i když je nad nulou. Koupačka nakonec byla pouze jedna.

Výsledky – top 5

	Ženy – 3 kola		Muži – 4 kola
1	Iva Dundová	11:05	Roman Klepáč	13:54
2	Alena Voždová	12:35	Carsten Kurmis	14:40
3	Lucie Raab	12:38	Iva Dundová / Pavel Veselý	14:55 / 14:57
4	Radka Laryšová	12:55	Marek Fiala	15:51
5	Hanka Ježková	13:00	Petr Šírer	16:01

Jaké jsou letošní plány?

Po závodě už hrál prim svařák, zbytky cukroví a zahřívací včelí úly od Standy L. Po vyhlášení vítězů se ještě nikomu nechtělo domů, protože toho bylo tolik co probrat. Všichni si sdělovali své plány na tuto sezónu a zvali ostatní. A kam se tedy pojede? Pár tipů a plánů, které na paddleboardové sešlosti zazněly.

• 20.5.2023 začátek série Český pohár v paddleboardingu (již 7. ročník) v Praze na Snowboardel Paddle Fest kalendář zde

• 4-6.8.2023 závody na Balstkém moři v Kolobřehu v Polsku – Planet Baltic SUP

• 16-17.9.2023 SUPNera 24! – můžete začít najíždět kilometry a utvářet štafety (sólo, dvou, tří i pětičlenné) na dvaceti čtyřhodinovku opět v Neratovicích na Labi

• 10-11.11.2023 Maraton Ardèche ve Francii, který je součástí světové série Euro Tour

---

Kalendář akcí můžete sledovat v naší sekci „Akce“. Pokud také pořádáte nějakou akci, můžete nám o ní napsat na náš mail.

Za fotodokumentaci díky Petře Poi Košťálové.

Slunce už není tak ostré, ale ještě se stále dá pádlovat v legínách a dlouhém triku. Vydáte se na některý z podzimních závodů?

Před námi je posledních pár paddleboardových závodů, na které bychom vás chtěli pozvat. Na všech jsme již byli, někdy i víckrát a reportáže s fotogaleriemi si můžete připomenout v odkazech níže. 

Přemýšlíte, jak se na takový závod nebo ježdění ve studenějším počasí obléci? Na teplejší část podzimu máme návod v článku ZDE

24.9.2022 (sobota) SUPNera 24!  

24 hodinový závod, který můžete jet jako jednotlivci nebo ve štafetě. Na tento na zkušenosti a zážitky bohatý závod vyrazte do Neratovic.
FB událost

Reportáž z minulého ročníku SUPNera 24! Rozhovory se třemi účastníky závodu.

24.9.2022 (sobota) O pohár města Hluboká nad Vltavou v para-paddleboardingu 

Můžete se přidat na společný závod para-paddleboardistů a paddleboardistů v memoriálu Lenky Tekalové nebo prostě jen přijet a zafandit. Letos se uskuteční již 4. ročník.

FB událost
Reportáž z minula

28.9.2022 (středa) Napříč Prahou – přes 3 jezy

Jednou za rok příležitost si zapádlovat v centru Prahy a sjet si tři jezy. Zúčastnit se můžete jak závodu v kategorii Hobby nebo týmových paddleboardů (6km), tak OPEN (9km). A pak si tento úsek můžete sjet ještě jednou a pomaleji ve volném splutí. Organizuje se i doprava z cíle závodu na volné splutí. Helmy, vesty, boty s sebou.

FB událost

Reportáž z minula

8.10.2022 (sobota) Krumlovský vodácký maraton

26 kilometrů po řece Vltavě. Krásná příroda, peřejky a nakonec všechny krumlovské jezy. Vhodné pro hobby jezdce i pro závodníky, pro týmy a dokonce i na zkrácené trati pro děti a juniory. Helmy, vesty, boty s sebou.

Web
Reportáž z minula

Kam se chystáte vy?

Reportáže a aktuality můžete sledovat na nšich sociálních sítích v příbězích na instagramu @paddleboardguru a facebooku /paddleboardguru.cz 

Příběh mladoboleslavského paddleboardingu začíná na rodinné dovolené u moře s vypůjčeným nafukovacím paddleboardem. Následuje zahoření, které vyústilo v založení oddílu, náboru mládeže a uspořádání paddleboardových závodů Paddle Fest Jizera 11.6.2022. Představujeme vám nové paddleboardové hnízdo pro mládež i dospělé, kteří se chtějí věnovat sportovnímu paddleboardingu.

V klidné zákrutě Jizery v Mladé Boleslavi v Podlázkách stojí na místě se svým genius loci dřevěná loděnice patřící k oddílu kanoistiky TJ Auto Škoda Mladá Boleslav. Členy oddílu je i rodina Syrovátkových, Miloš, Petra a Linda, kteří letos na jaře rozšířili zaměření oddílu o paddleboarding. Takže od roku 2022 sídlí v loděnici Oddílu kanoistiky a SUP i několik paddleboardů. „Po naší první zkušenosti se závodním paddleboardingem na Mácháči, jsme hned věděli, že tohle je sport, který přivede do naší loděnice nový život. Paddleboarding má pro nás perspektivu.“, říká předseda oddílu Miloš Syrovátka.

Jaký je další scénář oddílu?

„Určitě chceme nabírat děti a další členy, ale také jsme u zrodu. Workshop pádlování pro děti pod vedením trenérů z ČFSUP byla vlastně i náborová akce. Zúčastnilo se ho sto žáků ze Základní školy Pastelka ve věku 13 a 14 let a nakonec se čtyři přihlásily i druhý den do závodu. Což je vlastně úspěch.“, komentuje Petra Syrovátková, která je taktéž učitelkou tělocviku na této Základní škole a žáky s paddleboardingem neseznamovala poprvé.

Do oddílu se mohou průběžně přihlašovat zájemci od 11 do 14 let. Když by se k nám ale chtěl přidat i dospělý, který má zájem o závodní paddleboarding, tak budeme rádi, když se zapojí i do chodu oddílu. Plánujeme dál objíždět závody Českého poháru v paddleboardingu.

Jakou máte vizi trénování?

Prvním mládežnickým členem tohoto oddílu je dcera Linda, která je v současné době v kategorii Děti do 15 let. Letos už naposled a v další sezóně jí čeká přestup do juniorské podkategorie, která jezdí ve všech disciplínách s hlavní kategorií OPEN. Linda akorát dnes poprvé vyměnila dětský nafukovací paddleboard za pevný karbonový (SIC 12‘6‘‘x22) a také si na domácím závodě vyzkoušela startovat ve starší kategorii OPEN ženy. „Chci v paddleboardingu pokračovat dál a dál se zlepšovat. Navíc je to pro mě i super příprava na zimní závody na běžkách.“

Trenérské zkušenosti a práci s mládeží máme

Petra je paní učitelka tělocviku, jak jsme již zmiňovali a Miloš je zkušený trenér z lyžování na běžkách. „U dětí se především snažím, aby je to bavilo. Aby ty tréninky nebyly jenom o dřině. Důraz kladu na techniku, rovnováhu a všestranný rozvoj. Hlavně nechci, aby se děti příliš brzo specializovaly a dřely jednu dovednost a jednu disciplínu – všestrannost minimálně do patnácti let. Výsledky jsou důležité v osmnácti. Nerad bych, aby dítě v patnácti letech zanevřelo na sport nebo muselo skončit ze zdravotních důvodů. “, hovoří o svém přístupu Miloš.

Jaké je to být v roli trenéra a otce zároveň? Rozdělujete to?

„Táta ví, jak na tom jsem a dokáže mi z tréninků udělat i zábavu. Oddělit to nejde. Navíc jezdím ve skvělém klubu, kde mám své trenéry. Táta mi pomáhá s dalším doplňkovým rozvojem.“

Začali jsme v Hobby kategorii a po roce přestupujeme na „pevňácích“ do OPEN.

„V mládí jsem windsurfovala a když jsem si poprvé stoupla na paddleboard, tak mi to přišlo jako o ničem. Ale ty závody mě chytly, a tak jsem začala jezdit pravidelně. Dneska jsem také přestoupila na pevný paddleboard (SIC 12‘6‘‘x23,5‘‘) a vyrazila jsem stejně jako Linda do kategorie OPEN ženy. Musím se přiznat, že ten technický závod kolem bójek byl pro mě velmi náročný. A ten long distance se mi líbil moc. Jely jsme ho s Lindou spolu, i když jenom kousek. To je ten okamžik, kdy se těšíte, že si zasportujete se svým dítětem, že už vám bude stačit. Tenhle okamžik trvá asi tak jeden den a pak vás předjede!“, dodává se smíchem Petra. „Ještě na závodech na Hostivaři před dvěma týdny jsme jeli na nafukovačkách. Tam jsme si vyzkoušeli pevné prkno pro Lindu a o další týden později máme doma tři pevná prkna! Je to návykový.“, líčí Miloš, který má modrobílého SIC 14’x24‘‘.

„Jezdíme, zkoušíme, zvykáme si a hlavně padáme. Protože kdo nepadá, jezdí pod své možnosti, že? Do zahraničí na závody časem možná vyrazíme, ale teď je pro nás hlavním cílem se připravit na Mistrovství ČR a Finále Českého poháru v paddleboardingu, které pořádá Česká Federace Stand Up Paddle“

A když už jsme v téhle diskuzi – co pádla?

No v začátcích po tom, co jsme si koupili ty první hobby paddleboardy, tak jsme jezdili na těžkých pádlech s velkým listem a měli jsme je také příliš dlouhá. Ale teď jsme udělali také výměnu za lehká karbonová. Hlavně u holek to bude zlepšení, protože jezdily na moc velkých listech – 86sqi a to chce hodně síly a je na tom pak bitá technika a únava přichází rychle. Teď jsme hrozně rádi, že máme kolem sebe lidi z paddleboardové komunity a trenéry, kteří nám dál radí a pomáhají.

Chceme poděkovat všem, kteří náš oddíl podporují

Městu Mladá Boleslav, TJ Auto Škoda, ČFSUP, Snowboardelu za zapůjčení materiálu na workshopy, a dalším sponzorům Paddle Fest Jizera: ŠKOENERGO, Decathlon a restauraci Pizza Nostra. No a také závodníkům, kteří přijeli o den dřív a pomohli nám postavit zázemí závodu!

První ročník Paddle Fest Jizera, 10-11.6.2022

• Závod zařazený do série Český pohár v paddleboardingu s bodovou hodnotou 1000 bodů.
• Disciplíny technical race a long distance
• Celková účast 50 závodníků napříč kategoriemi
• Skvělé zázemí a okolní příroda. A přátelský pořadatelský tým z TJ Auto Škoda.
• Celkové výsledky najdete ZDE
• Fotogalerii ze závodu najdete ZDE – autoři: Zdeněk Kolín, Paddle Republic, Paddleboardguru, JBC SUP Club

O první červnovém víkendu projelo bránou Campu Borný u Máchova jezera na desítky aut. Většina z nich měla na střeše dlouhé…lodě v obalech? Omyl, carbonové paddleboardy! To se již po šesté sjížděli na závody Českého poháru v paddleboardingu závodníci z celé republiky i z Německa poměřit své síly na oblíbený spot písečné pláže u půjčovny Windsurfing Mácháč.

Předpověď počasí vypadala slibně. A i když na Mácháči hlásili vítr, závodníci byli spokojení, protože tak silný jako byl o dva týdny dříve v Praze na Hostivaři zase nebyl.

Kdo na závody jezdí?

Závody byly jako všechny, které pořádá Česká Federace Stand Up Paddle, otevřené i pro veřejnost. To znamená, že se do nich může přihlásit kdokoliv i člověk z pláže, který ještě na paddleboardu nestál. Pro každého jezdce je zde ta správná kategorie. Hobby pro začátečníky a závodníky na karatších a širších nafukovacích paddleboardech do délky 12‘. Kategorie dětí do 15 let včetně dalších věkových podkategorií do 12 a do 9 let. Dokonce i kategorie pro čtyřčlenné skupinky na týmovém dragon paddleboardu, kde stojí čtyři jezdci za sebou. Tyto paddleboardy jsou k zapůjčení na každém závodě od obchodu Snowboardel. Stačí dát dohromady čtyři lidi z nichž jeden bude žena nebo dítě, vymslet si jméno a vyrazit na 4 km dlouhou trať společně s ostatními. Stejně tak to udělala posádka Color Music Radia a pod názvem SUP Maniacs si užili slunečný long distance. Do závodu se přihlásil i para-paddleboardista Martin Zikmund, který trénuje na svojí podzimní misi #73000zaberu na non-stop závod 11 Cities na 220 km (psali jsme) společně se svými kolegy z paddleboardového oddílu SK Livecross z Neratovic.

V hlavní kategorii OPEN se pak utkávají od juniorů až po seniory ti závodníci, kteří si přijeli pro body do českého i světového žebříčku SUP World Ranking a vítězné bedny. Jsou to ti, kteří nejčastěji jezdí na pevných paddleboardech, i když i v rámci tohoto pole existuje podkategorie iSUP (nafukovaček).

Co k tomu ještě dodat?

Paddleboarding je sport! Ideální pro mládež. Na tomto závodě se ukázala sílící kategorie dětí a juniorů – dívek i chlapců), kteří se odvážně pouštějí mezi dospělé, aby nasbírali závodní zkušenosti, a přitom ještě jich většinu nechali za sebou. Na Mácháči předvedl skvělé výkony budějovický závodník Matyáš Soukup (14 let), který se na sprintu a v technickém závodě umístil v hlavní kategorii mužů na 8.místě a nechal za sebou i juniory z Německa, kteří se na našich závodech také s oblibou připravují na větší závody v zahraničí.

A taky, že máme Mácháč opravdu rádi pro jeho klidnou atmosféru s nádechem zahraniční dovolené u moře. A teď už necháme mluvit fotky, o které se opět postaral martinhladik.com.

Výsledky ze závodů v disciplínách sprint, technical race a long distance najdete ZDE a kompletní fotogalerii ZDE.

Paddleboarding v italském Bari za dvě hodiny

Máte na vaší dovolenou požadavky typu: na písečné pláži, paddleboarding na moři, malebná architektura, místní trattorie, lasagne, kafíčka, a aby to bylo blízko? Leťte z Prahy do Bari. 

Přímý let z Prahy do italského Bari trvá 1h:45min. Ideální pro lidi, kteří rádi cestují, ale nechtějí na cestě v autě strávit celý den. My jsme letěli ještě se dvouletým miminem, takže značka ideál!

Krátce o Bari, starém přístavním městě

Přístavní město Bari je hlavní město regionu Apulie. Se 400 tisíci obyvateli je na jihu Itálie druhým největším městem hned po Neapoli. Omývá ho Jaderské moře (Adriatico) a do jeho velkého přístavu přijíždějí nákladní lodě, ale i výletní lodě a trajekty – nejčastěji směr Albánie a Chorvatsko, které jsou nejblíže.

Bari je rozdělené na dvě části. Staré město, kde najdete všechnu historii a architekturu včetně italských úzkých uliček. Místní obyvatelé vám zde prodají od ovoce a zeleniny, přes suvenýry až po nejzásadnější artikl z Bari – ručně dělané těstoviny (nejčastější tvar „orecchie“ – takové uši). V Bari je také všudypřítomná zbožnost. Najdete zde nespočet kostelíků až po katedrálu hlavního patrona Bari sv. Mikuláše, jehož sochu sem dovezli námořníci odněkud z Turecka. A v každé uličce a na vstupních dveřích si můžete vyfotit sbírku všech svatých v nejrůznějších aranžích za prosklenými výklenky. Druhá polovina Bari je moderní, kde se nadchne nejeden shopaholik. Obchody tu mají všechny světové značky oblečení a kosmetiky a vše je v odvážnějších designech, které si na sebe troufne obléct každý druhý Ital.

Do starého Bari jsme jezdili každý den před nebo po tréninku na kafíčko a lasagne do místních tratorií autobusem. Celodenní lístek stojí 2,50 EUR a z okraje (bydleli jsme v garsonce vedle majáku) do centra to trvá 12 minut.

Tip jak si objednat kafe v Itálii

Pár dní jsme měli problém si objednat správnou velikost kafe. Nakonec bych to shrnula, že výrazy: espresso, doppio, lungo, normale, ristreto, (dokonce jsme jednou řekli i piccolo!) je prostě to nejmenší kafíčko. Když chcete alespoň šálek o 100 ml (jako já), tak se nestyďte říct AMERICANO!

Tip číslo dva o jídle a pití

Tagliere – takovéto moravské prkénko s pokrájenými salámy a sýry, ale říkají tomu talířek.

Frittura mista – mix smažených mořských potvor

Naše cesta – rodinná dovolená i závody

Naše cestování se už posledních pár let nabaluje na paddleboarding. Cestujeme tam, kde se dá pádlovat. Cesta do Bari začala minulý rok po mezinárodním závodě v Praze Prague Paddle Fest, kdy jsme hostili v naší loděnici na Braníku jednoho ze současných světových top závodníků Davide Alpina. Ten nás pozval na oplátku do Bari a když poté série Euro Tour oznámila, že jeden ze závodů se bude odehrávat právě tam, vše do sebe zapadlo. Podařilo se mi najít levné zpáteční letenky a domluvit si půjčení dvou pevných paddleboardů v místním klubu „Big Eye SUP Scuola di Stand Up Paddle“, kterým už rovnou na začátku chci moc poděkovat za péči a přátelskou atmosféru. Srdíčka pro Annu, Massima, Micheleho a Vincenza!

Tréninková příprava před závodem Euro Tour

Jelikož jsme suchozemci a největší vlny v Čechách potkáváme leda tak od přívozu na Vltavě naplánovala jsem náš pobyt jako tréninkovou přípravu na mořské podmínky se závěrečným závodem. Z předchozích závodních zkušeností na moři vím, že pokud si chcete alespoň trochu být jistí, že závod dokončíte, je třeba se na vlny aklimatizovat. My jsme navíc měli půjčená prkna, která jsme neznali. Ale já si myslím, že zkušený paddleboardista by měl umět jezdit na všem! A navíc jsem byla ráda, že máme na čem jezdit. Oba jsme dostali flatdecky (rovná paluba) o šířce 26‘‘ (doma jezdíme 22-23‘‘). Já 12‘6‘‘ a manžel 14‘‘ délky. Byla jsem ráda za širší modely, nemusíte řešit stabilitu na vlnách a soustředíte se na jízdu.

Celá příprava probíhala v místě plánovaného závodu se základnou na písečné pláži Il Trampolino. Lodní doprava zde nebyla nebezpečná – obrovské lodě jste viděli dlouho dopředu a občas projel rychlý člun nebo skútr (ovšem je třeba říct, že jsme zde byli týden předtím, než začala plážová sezóna).

Moře se každý den měnilo – první den na uvítanou jsme dostali ochutnat vlny, které jsou obzvláště záživné při jízdě z boku a také jsme si hned mohli procvičit cit pro surfing na břeh. Občas se nám dělalo špatně a když jsme se chvíli zamysleli, už jsme byli ve vodě. Nicméně vyskakování z vody na board bylo díky vyšší hustotě mořské vody, tak rychlé, že jsme si toho ani nevšimli. Další dny se moře začalo uklidňovat až do úplně rovné hladiny a bezvětří. A nakonec v den závodu nám to celé načechral Mistrál, takže jsme měli „docela přívětivé“ mořské podmínky.

Paddleboardový klub i půjčovna Bigeye Scuola di Stand Up Paddle

Své místo mají ve starém přístavu hned vedle rybího trhu. Kromě pravidelných tréninků s velmi početnou mládežnickou základnou, pořádají i workshopy a vyjížďky na paddleboardech v doprovodu trenéra. Pokud plánujete paddleboarding v Bari určitě doporučujeme se na ně obrátit. Zúčastnit se můžete i paddle jógy s Annou Occhiogrosso, podle které je klub pojmenovaný.

Navštivte https://www.facebook.com/BigEyeSUP.SURFINGBari

Setkání se starými známými

Dva dny před závodem začali přijíždět další závodníci a pořadatelé Euro Tour. To je to, co mám na paddleboardingu ráda – potkávání nových lidí a vytváření přátelských vazeb díky společným zážitkům, a hlavně ten pocit radosti, když se po delší době s nimi opět vidíte. Aloha! Stihnete si říct pár zásadních novinek, rozebrat trochu pádlování a sportovní materiál, zapádlovat společně, a hlavně udělat si nějaké fotky do rodinného archivu.

Vrchol naší cesty – paddleboardový závod Big Eye Euro Tour

Na první Euro Tourový závod této sezóny se sešlo poměrně hodně účastníků – pouze v hlavní kategorii přes padesát závodníků. Nejsilnější zastoupení měli italští jezdci včetně dětské základny. Dorazilo i několik top závodníků jako například: Bruno Hasulyo (HUN), Davide Alpino (IT), bratři Nikové (IT), Liran Machlev (ISR), z žen Laura Quetglas Garcia a Duna Gordillo Rodriguez (obě ESP) a také dorostlá juniorka Cecilia Pampinella (IT), která na našem Prague Paddle Fest závodila ještě i v kategorii dětí.

Celý náš tréninkový kemp jsme tak napůl počítali, že jeden z nás závodit nebude moct, protože bude muset hlídat to naše mimino na břehu (Tedy, že závodit nebudu já, protože stejně nejsem zvyklá na long distance a v ČR jsem předtím trénovala teprve dvakrát a pak byla měsíc nemocná s rýmičkou). Naštěstí jsme se dva dny před závodem dozvěděli, že ženský a mužský závod bude oddělený, a tak se ve mně ozvala závodnice a taky vidina bodů do našeho českého paddleboardového rankingu.

Když to shrnu, musím nám pogratulovat oběma. Sobě za to, že se mi povedl start a že jsem bez úhony upádlovala 10 kilometrů na choppy moři. A Davidovi za skvělý závod, který zakončil 2. místem v kategorii starších pánů Masters 40+.

Výsledky najdete na stránkách Euro Tour zde. Oficiální fotogalerie zde.

.

Užitečný tip č. 3 k jízdě na moři a péči o pokožku

Mažte se a cíleně se neopalujte! Jsem expert na špatné roztírání opalovacího krému (bílé fleky a otisky rukou na těle se střídají se spálenými fleky). Takže nejlepší varianta je nošení lyker, navíc krásně chladí, když se namočíte. Ještě týden před odjezdem jsme dostali krásná bílá trika s dlouhým rukávem od Paddle Fashion a k tomu jsme oblékli legíny. Co byl ale nedostatek bylo namazání nártů – krém se nám při rozjíždění se do závodu setřel a po více než hodinovém pádlování jsme měli pak spálené různé kousky nártů. Ještě teď to bolí, ale stříkám to práškem s ionizovaným stříbrem. Jo a když si tu lykru ale namočíte a na moři fouká, tak zase můžete chytit rýmu. Stalo se nám to všechno.

Napsáno životem a teď hurá na závody Českého poháru v paddleboardingu na našich vodách!

Euro Tour je nejpopulárnější paddleboardová série, která se jede několik měsíců v kuse na nejrůznějších místech Evropy. Jaké jsou novinky pro sezónu 2019? Více v rozhovoru se šéfem této série – Belarem Diazem.

česky i anglicky (níže)

Minulý víkend oficiálně odstartovala závodní světová série Euro Tour regionálními závody na Gran Canarii a na Tahiti. Již pátým rokem v řadě mohou závodníci z celého světa přijet na některý ze závodů této populární stand up paddleboardové série a přitom ještě navštívit zajímavé pláže a krásná města. Naše Paddleboardguru crew se setkala se šéfem této série, Belarem Diazem, a zeptali jsme se ho, jak to celé začalo a také na další zajímavé věci.

Belare, kdy poprvé tě napadlo založit Euro Tour? Je za tím nějaký příběh?

Ten příběh je vlastně Chris (pozn. Chris Parker – SUP Racer). Už pár let jsme objížděli závody v Evropě a s Chrisem jsme se na nich potkávali. Byla to doba, kdy pár lidí se sešlo na pár paddleboardových akcích během léta. A takhle neoficiálně to začalo. Chris se o tom zmiňoval jako o „Evropské sezóně“ nebo „Evropské tour“. A za nějaký čas za mnou přicházeli i atleti, abych začal organizovat závodní sezónu v Evropě. Vždycky jsem něco organizoval. Tou dobou i pro značku Fanatic. Pomáhal jsem závodníkům ze Států s přepravováním boardů a cestováním a podobně. A tak přišel první rok, kdy jsme to s Chrisem rozjeli. Začali jsme úplně nový koncept, ve kterém jsme chtěli sjednotit všechny závody v Evropě. Byl to rok 2015.

Začínající paddleboardová sezóna 2019 se zdá být něčím nová. Co bys nejvíce vyzvedl?

Myslím, že nejvíce bych vyzvedl vznik nového konceptu rozšíření o regionální závody Euro Tour. Je to něco, o co jsme byli žádáni už velmi dlouho. Týká se to především akcí, které chtějí být součástí Euro Tour, ale nemají na to tak velký rozpočet. A tak jsme je začali od letoška podporovat. Další novinkou je, že se rozrůstáme i trošku na poli mezinárodním například do Izraele nebo na Tahiti. Zrovna tyto destinace nejsou součástí žádného většího celku. Ani Ameriky, ani Asie, takže se cítí být trochu upozaďovanými, a proto chtějí být součástí Euro Tour. Je tolik akcí, které nejsou úplně v Evropě, a přitom se chtějí zapojit a my je v rámci Euro Tour podpoříme.

A taky je tu stále poměrně nová záležitost týkající se genderové rovnosti…

Jo to je velká novinka. Nám na ní také záleží a každý rok jí posouváme o trochu dál. Minulý rok jsme vyhlašovali genderově rovné stupně vítězů – znamená to, že první tři muži i ženy dostali stejné prize money. I když bývá v závodech více mužských účastníků, podobně jako v jakémkoliv dalším sportu, když chcete kvalitu, musíte být spravedlivý. Takže teď mají muži i ženy stejnou finanční odměnu.

Máš pocit, že stand up paddleboarding v poslední době zažívá větší vlnu popularizace? Počet závodů roste, velké série jako je APP otevírají pro-amatérské kategorie, Paddle League zahrnula menší regionální závody do svého rankingu…

Já si myslím, že budoucnost tohoto sportu, především po závodní stránce, je v závodění široké veřejnosti – hobbíků. Asi více potřebujeme organizovat paddleboardové závody jako festivaly, aby se jich účastnilo více lidí. Není to o penězích, ani o top závodnících, je to o tom kolik lidí dokážeme na akci dostat.

Jaká je podle tebe ideální akce?

Já osobně mám rád downwind. Nicméně, ideální akce podle mě by měla být velmi výrazná a originální. Dobře zorganizovaná akce, která je schopná pobavit stovky lidí. Chci říct, že to nemusí být žádný downwind nebo vlny, ale důležité je, aby se dokázala postarat o všechny příchozí.

A teď něco o závodění. Co si myslíš o draftování během závodu?

Na začátku bylo draftování (pozn. ježdění ve vláčku) opravdu velké téma. Lidi říkali, ať se tím nezabýváme a přestaneme vymýšlet pravidla o draftování. Dnes už je to jinak. Je to jedno ze základních pravidel, kdy je povolené draftování pouze v rámci pohlaví. V začátcích jsme to rozlišovali ještě na draftování v rámci různých kategorií a délek paddleboardů, ale to je už minulost. Draftování v rámci pohlaví, genderu, je velmi zajímavé, jelikož je třeba využít taktiky jízdy v draftovacím vláčku. Někteří lidé si myslí, že když zadraftují Michaela Bootha (pozn. top SUP jezdec), tak s ním skončí na stejně v cíli. Ale tak to není. Zaprvé se musíte do toho vláčku vůbec dostat a zadruhé se v něm musíte udržet a k tomu musíte opravdu hodně pádlovat. Podle mě toto pravidlo povoleného draftování v rámci genderu dává smysl a nikdo ho už neřeší.

A co draftování za loděmi?

Téma lodí je ožehavé, jelikož lodě nejsou povolené vůbec. Pak ale máte pár akcí, kde to jinak nejde a jste závislí na místě konání, které je hned vedle lodí. Teoreticky si myslím, že by mělo převládat gentlemanské chování a nevyužívat vln od lodí. Ve skutečnosti je to ale tak, že když vám do cesty přijde vlna od lodi, tak jí prostě vezmete. Měli bychom možná přemýšlet o nějakém silnějším pravidlu a situačního příkladu, podle kterého by se závodníci mohli chovat.

Máte také pravidlo pěti záběrů?

Ano, pravidlo pěti záběrů na kolenou, ale to nebylo nikdy potřeba řešit. Každý si stoupne včas.

Zpátky k Euro Tour. Letní grand slamová šňůra dvanácti závodů trvá dva měsíce a pokaždé na jiném místě. Jak to prožíváš?

No, mám k tomu ještě svou práci a tak nejsem na úplně všech závodech. Ale v začátcích to pro mě bylo dobrodružství. Každý týden se ocitnout na novém místě, v jiné zemi a poznávat nové věci.

A spíš na cestách v dodávce?

Poslední dobou už ne. Spával jsem v začátcích.

Kolik závodníků s váma běžně jezdí?

My nepřepravujeme závodníky, ale pouze jejich paddleboardy. Občas se někdo přidá, ale naše přeprava je od závodníků oddělená. Já osobně jsem s řízením dodávky přestal před třemi roky, ale stále pomáhám závodníkům s naplánováním jejich cestování ze závodu na závod.

A cítíš se být víc jejich kamarádem nebo šéfem?

To neeee, já jsem také závodník. Uvnitř naší infrastruktury Euro Tour je pár lidí, kteří pro nás dělají na sezónu a to je celé. Děláme si všechno sami.

Moje další otázka se týká tvé sportovní kariéry. Jaký je tvůj oblíbený závod a jak se zvládáš připravovat na tak extrémní závod jako je Molokai?

Aby bylo jasno, můj nejoblíbenější závod je právě Molokai. Naneštěstí nemůžu na něj moc trénovat kvůli pracovním povinnostem. Každý rok na něj jezdím, ale každý rok trénuju méně a méně. Potřeboval bych opět začít trénovat, protože poslední ročník Molokai byl pro mě opravdu těžký. Sice jsem pořád na vodě a pádluji, ale potřeboval bych i zařadit trénink.

To nemůžeš trénovat třeba při závodech Euro Tour?

Já ty závody jezdím, ale hlavně kvůli tomu, že to jsou mé jediné chvíle klidu během pořádání Euro Tour. Takže jakmile se odstartuje už jen pádluji a dělá mi to dobře hlavně na psychiku a ne tolik na fyzičku.

A máš nějaký sen, o tom jak by měla Euro Tour vypadat v budoucnu?

Můj sen je, aby se rozrůstala a stala se třeba celoroční šňůrou. A myslím, že tam i směřujeme. Každý rok se rozrůstáme o další akci. Takže můj sen je pokračovat a přilákat více lidí.

Těšíš se na Euro Tour závod v Praze?

Ano, velmi. Když jsem před třemi roky navštívil Prahu, hned jsem si řekl, že by to bylo skvělé místo, kde závod uspořádat. A letos se nám to konečně podařilo. Těším se velice.

Tak my se také těšíme. Díky za rozhovor a uvidíme se v Praze na Prague Paddle Festu, který se bude konat 5.-7. července 2019.

Uvidíme se!

---

---

---

Interview in English

---

The Euro Tour season has officially started last weekend with first regional races in Gran Canaria and on Tahiti. Competitors from the whole world can participate in this popular SUP series for the fifth year now . Visit interesting beaches and beautiful cities. Paddleboardguru.cz brings you the interview with Belar Diaz, the boss of the Euro Tour. How did it all start and more interesting facts about the Euro tour.

Belar, what was the first idea of The Euro Tour? The story behind it?
Actually the story is Chris (Chris Parker – SUP Racer). Chris was the first one that we’ve been racing with in Europe for couple of years. It was a time when couple of people came to do couple of events in the summer. And unofficially it started to be a tour and Chris started calling it “European season” or “European tour”. And after a while also couple of athletes approached me saying why don’t you run a racing season in Europe? You always organising…, I was working for Fanatic at the time, always helping for people from US to get logistics and stuff… Why don’t you organise it? And then the first year came and we run it with Chris. We started the new concept to unite all the events in Europe.We’re talking about the year 2015.

The SUP season 2019 feels to be something new. What do you highlight the most?
I think we started the concept of regional. It’s something we’ve been asked a really long time. The events that want to be part of The Euro Tour but don’t have the financial means to be full big event so we started endorsement series. And the other news that we’re gonna be bigger and international for example in Israel or on Tahiti. Because these destinations are not really part of anything – not America, not Asia, so they’re little bit left behind and they want to be a part of The Tour. So we’re gonna be little international in that sense. That many events that are not really in the Europe – clearly Israel is not Europe – they want to participate on that so it’s just the idea of the Tour is grow.

And there is also the thing with equality.
Equality is a big news, yeah. We’ve been doing it. In every year we’re increasing it. Last year we did equal podiums. Top three men and women were getting the same money. Even though there are more guys participating the races – like in any other sport – if you want a quality you have to be equal. So at the end every event has the equal money.

Do you feel that SUP sport is going through another wave of popularisation lately? The number of new events is growing. The big series as APP are opening pro-amateurs category. The Paddle League included regional events in its ranking…
To me the future of the sport, especially in the racing side, is the popular racing. Maybe we need to turn the events into festivals and then more people will participating. It’s not about the money, not about the athletes it’s about how many people do we get there.

In your eyes, what it is your ideal event ?
I love downwind for myself. However, the ideal event to me is one that is very marque and very specific. Nice event that is able to have hundreds of people be part of it. So it’s not the special event with downwind or the waves but it’s event that is able to accomodate everybody.

Now something more specific in racing. What do you think about drafting during the race?
You know at the beginning the drafting was that big deal the people were saying that we should stop. I think at a time there is some general rules like drafting in a gender. At the beginning we had also the category, but now we have just one category. The board lengths thing have finished. Within those rules of gender it is more interesting because it is more tactical in a draft train. Some people think that if you draft Michael Booth you’ll be in finish with him – but you’re not. Number one – you have to get in this draft and number two – you have to stay on that draft and you have to work super hard. So drafting it’s allowed within gender. For me that make sence and I don’t think it’s an issue.

And what about the boats?
Boats are tricky because boats are not allowed at all. But then you have unfortunate series depending on one place you have with boats close by… In theory I think it should prevail the gentleman rules not using the waves. But the reality is when the boat wave comes in your way – you take it. We should think about a bit of a stronger rule and make a case that people will follow.

Do you also have the rule of 5 strokes?
Yeah, we have the rule of five strokes on your knees but that’s not really ever been an issue.

Back to The Euro Tour. The summer Grand Slam is two months of twelve races at the different places. How does it look like for you?  
You know I have to do it at the same time as working so I’m not a hundred percent on the Euro Tour. But at the beginning of it, it was quite an adventure. You are going at the different places every week. New countries, new things.
Aren’t you sleep over in a van, are you?
Lately, no. I did at the beginning.

How many competitors are usually going with you on the Euro Tour?
We don’t transport competitors, we’re transport the race boards for them. Sometimes we have people with us but our logistics are separate from the competitors. I’m not doing the driving myself for the past three years but we always organising helping to competitors get from point A to B.

Do you feel to be more friend with the competitors or you’re the boss?
Nooo, I’m the competitor of myself. So at the end there’s not too many layers of infrastructure – we have number people that work for the Euro Tour in the season and that’s how it works. We do everything.

This is my next question about your active career of sportsman. What is your favourite race and how do you manage to train for such an extreme race as Molokai?
One of the things is that my favourite race is Molokai. Unfortunately because of work commitments I’m not able to train for it. So it’s tricky. Every year I go, I train less and less and I need to start back with a training because last year was a tough one for me. Like I’m active on the water all the time but I should improve my training.

You can’t train during the Euro Tour races for example?
Yes, I do the races. But the one thing why I do it, it’s because of my only moment of tranquility during the organising the Tour. So when the action is happening I get on the water and I paddle. So for me this is great maybe not so physically but mentally.

And do you have a dream about The Euro tour in a future?
The dream is to growing and to become a year around prospect. And I think we’re going there – we’re growing every year – so that’s a dream to keep growing and have more people participating.

Are you excited about The Euro Tour in Prague?
Yes I am, very much so. When we visited Prague three years ago we thought that it would be the perfect location. And when we finally get to do it, so yeah, very much looking forward to.

Cool! So see you in Prague at Prague Paddle Fest starting 5th June to 7th June 2019.
Yeah see you!

O víkendu vyráží mnozí z nás na nějaké povyražení s přáteli a mnohdy se to protáhne až do ranních hodin nebo do druhého dne. O tomto víkendu ze soboty 25. na neděli 26. tomu v Neratovicích nebylo jinak až na to, že všichni zúčastnění nestáli u baru, ale na paddleboardech a 24 hodin non-stop pádlovali. Konal se totiž první ročník dvacetičtyřhodinovky a kde jinde než u nejen paddleboardového klubu SK LiveCross Neratovice, který je známý svou zálibou pro zkoumání lidské vůle a fyzické odolnosti. Nebyli v tom, ale sami. Závodu se zúčastnilo neuvěřitelných 18 lidí – jednotlivců i dvojic.

Vyzpovídali jsme účastníky závodu napříč kategoriemi, abyste si mohli udělat co nejlepší obrázek o tom, jak to probíhalo a popřemýšleli, jestli to nezkusíte příští rok třeba také. O svých zážitcích se s námi podělil:
Richard – pořadatel, trenér a závodník v jedné osobě,
Jan – vítěz celého závodu, který sám ujel 160 km,
Alena – jedna ze závodnic dvojic a její syn
Dominik – ve 12 letech nejmladším účastníkem závodu.

Richard před závodem ještě stavěl celou trať a připravoval závod.

RICHARD WIESNER – pořadatel, trenér a závodník

Si splnil svůj sen a po absolvování non-stop závodu 11 Cities v Holandsku v roce 2020 (204 km, 32:47 hodin), kdy si ověřil, že to je možné, se rozhodl uspořádat tento závod.

Richarde, co jsi čekal od prvního ročníku? Čekal jsi takovou účast? Jaký máš se závodem záměr do budoucna?

Co čekat od prvního ročníku takového závodu jsem vůbec nevěděl. Věděl jsem jen to, že ho prostě udělám (i kdybych tam měl kroužit sám!) naštěstí znám svůj tým a věděl jsem, že by mě v tom nenechali. Když pak začali chodit registrace tak jsem byl mile překvapen. Mé tajné přání bylo dostat na start 15 účastníků, takže výsledných 18 beru jako úspěch a příjemnou motivaci do dalších let. Teď sbíráme dojmy a zážitky a vymýšlíme co přineseme v dalším ročníku.

Pověz nám něco o startovním poli – kolik bylo lidí, zastoupení žen a mužů a další statistiky ze závodu?

Na start se postavilo 18 závodníků. 5 dvojic a 8 sólo jezdců. Bylo 10 mužů a 8 žen. Nejstaršímu účastníkovi bylo 60let, nejmladšímu pak 12let! Nejlepší výkon dvojic 164,8km nejlepší sólo výkon 160km.

Ty jsi v extrémních závodech zkušený, ale určitě sis nejrůznější rady a tipy, jak se na takový závod připravit nechtěl nechat jen pro sebe. Z minulých článků o maratonech a 11 Cities víme, že to je jídlo. Jak jste ho řešili tady a co jsi ještě doporučoval závodníkům?

Zkušeností s Ultra závody mám mnoho, ale já tomu neříkám „rady“ jen říkám své zkušenosti a je na každém kdo si z toho co vezme. Byl jsem rád, že se závodníci zajímali, protože takovéhle závody vyžadují poctivou předzávodní přípravu. Věděl jsem, že pro většinu startovního pole budou tohle první ultra závody, proto jsem zvolil kratší okruhy, kdy s sebou nemuseli vést skoro nic. Vše mohli mít na břehu a jet tak říkajíc „na lehko“ Pro mě je vždy občerstvovačka základ závodu, proto i na SupNera24 jsme si dali na sortimentu záležet, aby bylo všechno a bylo toho dost. Což se povedlo bez chybičky.

Vydrželi všichni závodníci? Pro koho ten závod vlastně je?

Upřímně? Nevěřil jsem, že všichni budou šlapat celých 24 hodin. Hlavně dvojice složená z 12letých kluků jsem myslel, že na noc odpadnou, ale všichni jeli hrozný bomby. Nikdo se na dýl nezastavil a pádlovalo se prostě pořád! Už tenhle první ročník ukázal, že rozmanitost startovního pole nemá hranice. Ten závod je jak pro borce, kteří chtějí jít po co nejlepším výkonu, tak pro dobrodruhy a srdcaře kteří si chtějí třeba jen zkusit co zvládnou a s plným zabezpečením si zapádlovat ve dne i v noci.

Co plánuješ na další ročník?

Momentálně sbírám reakce od závodníků, kde co třeba udělat jinak a lépe, ale chtěl bych tenhle krásný závod otevřít dalším lidem, kteří si třeba zatím tolik nevěří, takže první větší změna bude kategorie TROJIC kdy se toho opravdu už nemusí bát nikdo a užít si závod s týmem má svoje kouzlo.

Jan přijel na závod z Rozkoše. Je zkušeným jezdcem, jednou dopádloval z ČR až do Severního moře.

JAN LANDA – vítěz závodu

Na závodě ses objevil jako tajemný jezdec. Nikdo tě ze závodů prý neznal a rovnou jsi vzal zlato. Kde je tvoje pádlovací zázemí a jaký je tvůj příběh, který tě zavedl až na tento non-stop závod?

„Tajemný jezdec“ to je hezký. Já jezdím hlavně na přehradě Rozkoš, kde jsem letos založil paddleboardový klub SUP Rozkoš. Ale vyrážíme i na řeky v okolí, párkrát jsem s Honzou Rottem zkusil vodácký kanál. Takže taková všehochuť toho, co paddleboard v našich podmínkách nabízí.

Jak trénuješ výdrž? Byla tohle nejdelší vzdálenost, kterou jsi upádloval?

NERA byla určitě nejdelší ujetá trasa v jednom dni, ale pár několikadenních výletů jsem už podnikl. Předloni celé Labe od nás z východních Čech až do Severního moře a loni Odra z Ostravy do Štětína. Žádný speciální tréning vytrvalosti ale neprovozuji, ani bych nevěděl jak. Spíš jezdím pravidelně několikrát týdne, protože mně to baví. K tomu kolo, v zimě běžky, skialpy a tak.

Máš nějaké tipy pro ostatní paddleboardisty, kteří by také rádi zdolávali takto dlouhé výpravy? Od oblečení, vychytávek s doplňky nebo jídlem? Nebo rovnou nějakou filozofickou knihu?

Oblečení pořád ladím, od kraťas po celotělový neopren, nic speciálního nepoužívám. Nejdůležitější jsou „nohy v teple“, takže kromě léta, kdy jezdím naboso, hlavně vysoké neoprenové boty a když přituhne, tak ještě neoprenové ponožky.

Jídlo při vícedenních cestách řeším hlavně aby bylo lehké. Nejím maso, takže mám hodně omezený výběr, ale většinou to jsou obyčejné nudlové polévky, nebo nějaká hotová sušená jídla. Teď na čtyřiadvacítce jsem se hlavně snažil, aby mi nedošli cukry. Takže různé tyčinky a když byl čas vylézt na břeh, tak sladké těstoviny, hroznové víno, nebo něco podobného. Důležité je nepřestat jíst ani když už na to ale opravdu nemáš chuť.

Co se v tobě odehrává, když seš na nějaké ze svých dlouhých výprav? Co tě na tom baví?

No, to je zajímavá otázka. Pádlování mi pomáhá vyčistit si hlavu, takže nějakému hlubokému přemýšlení se na vodě neoddávám, toho mám dost v práci.

Co mě na tom baví? Asi to mám stejné, jako všichni ostatní, co pádlování propadli. Už jen samotná jízda na boardu je zážitek, k tomu si přidej prostředí, ve kterém se při tom pohybuješ. Přehrada je pokaždé jiná, mění se podmínky i příroda kolem. Když mám chuť trénovat, tak si nastavím tempo a během půl hodiny jsem vyřízený, když chci jenom relaxovat, tak zajíždím ke břehům, které jsou zarostlé stromy a plné ryb a ptáků, nebo trénuju otáčky kolem bójí. Někdy je u nás takový vítr a vlny, že se skoro nejde vrátit proti větru zpět. Nikdy se mi nestalo, že bych se musel do pádlování nutit, spíš se mi většinou nechce na břeh. A řeky jsou samy o sobě zážitek.

Máš nějaké další ambice v pádlování? Přijedeš zase?

Ambice mně naštěstí už nehrozí. Mám 10letého syna, se kterým trávím hodně času na kole a po výletech, takže na pořádný tréning, nebo objíždění závodů není čas. Ale pokud se podobné vytrvalecké pádlování trochu rozmůže, tak určitě rád zase něco zkusím. Třeba NERu příští rok.

Ženská dvojice z SK LiveCross Neratovice Radka a Alena.

ALENA VOŽDOVÁ – paddleboardová závodnice z ženské štafety

S Alenou se znám ze závodů Českého poháru v paddleboardingu a vím, že je to zarytá závodnice, která se nevzdává. Tohle jsou ale jiné závody. Aleno, rozhodla ses závodu sama dobrovolně zúčastnit nebo vás trenér dobrovolně přihlásil?

Rozhodla jsem se dobrovolně, ale trenér nám tento „bláznivý“ nápad sdělil při sklence vína a já i Radka (kolegyně z oddílu) jsme hned souhlasily. Hold to trenér s námi umí. Samozřejmě jsem pak o závodě ještě přemýšlela, ale byla to výzva, takže mé rozhodnutí se nezměnilo.

Jela jsi ve dvojici, jaká byla pravidla pro non-stop štafetu?

Cílem bylo ujet co nejvíce km, jak často se budeme střídat, nebo jestli nějakou dobu budeme obě odpočívat záleželo na nás. My se střídaly na jednom boardu, ale ve štafetách, kde jeli každý na svém bylo potřeba, aby při předávce byl vždy jeden na břehu.

Vím, že jste extrémní oddíl, ale z čeho jsi měla největší obavy? Vzdálenost? Únava a nedostatek spánku nebo ze tmy?

Asi ze všeho!!! Ale nejvíc asi z té vzdálenosti, na nedostatek spánku a tmu jsem trochu zvyklá i z běžeckých závodů, ale tolik km na boardu jsem ještě neujela. A také z toho, jak to zvládne moje hlava, protože tyhle dlouhé závody nemám moc v oblibě. (Vlastně občas i 10 km long distance na pohárových závodech mi přijde dlouhý.)

Jak sis zvolila parťačku Radku? Prozraď, jak to celé probíhalo? Nastaly nějaké těžké momenty?

To bylo rychlé a jasné rozhodnutí! Vzájemně si sedíme, jsme kamarádky, víme o sobě, že do toho obě dáme všechno a zároveň, že se na sebe nebudeme zlobit, když se jedné něco nepovede. Já měla krizi asi ve 20h, kdy už byla tma, takže jsme jezdili již krátká kolečka. Byly jsme s Radkou domluvené, že se budeme střídat po 2 kolech, aby byla šance si aspoň trochu odpočinout. Když jsem jela své 2. kolečko, tak mi právě asi přestala fungovat hlava, už mě bolely ruce a já si uvědomila, že nejsme ještě ani v půlce závodu. Co tu vlastně dělám? Proč to dělám…? No, skoro se mi chtělo brečet. Naštěstí moje fyzično fungovalo, takže jsem jako stroj dojela na předávku. Pak jsem dala kávu, občerstvovačka fakt fungovala skvěle, všichni byli milí, usměvaví, na chvíli si odpočinula a na další kolo už jsem vyjela v pohodě.

Doporučila bys to i jako závod pro jiné ženy?

Určitě, je to nevšední zážitek, adrenalin a dokavaď to nezkusíš, nepochopíš.

Máš ještě něco na srdci?Chtěla bych poděkovat Richardovi, že má tak bláznivé nápady, i když někdy to s ním není jednoduché… Všem, kdo pomáhali, znovu musím vyzdvihnout občerstvovačku a její obsluhu. Tomu nahoře, že nám dopřál krásné počasí. Upřímně, kdyby lilo a foukal velký vítr, neumím si to představit. Samozřejmě Radce a všem závodníkům, cestou jsme prohodili pár slov a snažili se navzájem podpořit.

A jedna vtipná historka závěrem – naše mužská dvojice nechtěla, abychom je s Radkou porazily a když chtěl Standa (Radky manžel) asi hodinu odpočívat, tak Karel ho rozhodně nenechal, “vstávej Stando, když nepojedeš, tak nás holky porazí“ a pak, že my jsme soutěživé! Gratuluji všem!!!

Nejmladší účastníci prvního ročníku – teprve 12letí Dominik a Jirka.

DOMINIK VOŽDA – nejmladší závodník

Dominiku, když jsem se dozvěděla, že ses závodu také účastnil, tak mi spadla brada. Ze závodů českého poháru si v kategorii Chlapci do 15 let zapádlujete na nejdelší vzdálenosti tak 3 km a ty ses pustil do takovýhodle zápřahu. Co tě to napadlo? A co na to říkala mamka a trenér Richard?

No, když mamka s Radkou řekly, že závod pojedou, tak já jsem hned řekl, že to taky zkusím. Asi jsem si hned nedovedl představit, jaké to bude, ale věděl jsem, že když bude nejhůř, že si prostě lehnu a pojedu zase až si odpočinu. Mamka se nejdřív trochu bála, ale pak souhlasila  a musel jsem mít vestu. Richardovi to nevadilo a myslel si, že pojedeme jen přes den a v noci, že už to nedáme.)

Jak sis našel parťáka? A jak si přesvědčoval jeho rodiče, aby ho pustili takhle ponocovat?

Jeho mamka také pádluje a byla při tom, když trenér začal o akci mluvit. Když naše mamky řekly, že do akce jdou, tak jsme to chtěli také zkusit. Takže jsem Jirkovu mamku ani přesvědčovat nemusel.

Nechtělo se vám spát? Čím jste se „dopovali“?

Spát se mi ani moc nechtělo, až nad ránem, to už bylo horší. Tím, co bylo na občerstvovačce, takže jídlo z Rychlovky, sladkosti, polívka, coca cola, veka s nutelou. No, snědl jsem toho celkem dost.

Dohromady jste s tvým parťákem ujeli 118 km. Máte nějaký příběhy nebo příhody z trati? Na co jste mysleli? A hlavně co vaše fyzická odolnost – kdy se dostavila únava, jestli se dostavila?

Každou cestu jsem myslel na něco jiného, asi 2 trasy jsem jel se sluchátkama a poslouchal písničky, jindy jsem koukal okolo sebe, někdy nad tím, jak si dám něco dobrého na břehu.

Únava přišla fakt až nad ránem, to už mě bolely záda a celý tělo. To mě vlastně bolelo ještě asi 4 dny po závodě.

Co bylo nejlepší?

Nejlepší byl pocit úspěchu, pochvala od ostatních závodníků i lidí na břehu a taky to jídlo.

Výsledky – časy a vzdálenosti

Kompletní fotogalerie od Lubomíra Belika ZDE

Každoročně pořádaná největší vodácká akce, na které paddleboardy nemohou chybět, Napříč Prahou přes 3 jezy se letos uskutečnila opět ve svém zažitém předcovidovém formátu. Tedy včetně volného splutí těch, kteří nechtějí Prahou uhánět v závodním tempu. Podle hlášení hlavního šéfa vodních skautů Jana Fischera, bylo v propusti Staroměstského jezu (ten pod Karlovým mostem) napočítáno 1327 projíždějících lodí.

Kapitán celé akce Napříč Prahou přes 3 jezy Jan Fischer nalevo.

Závodu se zúčastnilo celkem 231 závodních posádek, ve kterých byla převaha skautských pramic, které tento závod berou velmi vážně a celou 6 km trasu projíždějí s velkým nasazením a nadšením. Závod paddleboardů se konal již potřetí a druhým rokem jako součást závodního seriálu Český pohár v paddleboardingu. Na startovní linii na Císařské louce se sešli jezdci všech kategorií k hromadnému startu. Kategorie Hobby na nafukovacích prknech do délky 12 stop a posádka megaboardu měli základní vzdálenost 6 km – tedy start – 3 jezy a cíl na štvanici. Další kategorie Open na pevných i nafukovacích paddleboardech do délky 14 stop si závod ještě prodloužili o 3 km k Libeňskému mostu a zpět.

Za Paddleboardguru crew jsem znovu jela závod po roční odmlce a proběhl nad má očekávání skvěle! Navzdory mým mama hormonům v kombinaci se zkreslenými vzpomínkami z předešlých zážitků z jezů, kdy mi mozek říkal, že nemusím riskovat a raději můžu zůstat v bezpečí s ročním miminem doma a nikdo u toho nemusí zemřít, jsem se vypravila už z loděnice na Braníku, kde máme svůj paddleboardový oddíl. Na start to bylo asi dva a půl kilometru a už tam jsem si uvědomila, že jsem se oblékla příliš teple. Neoprenové kalhoty a festovní funkční triko v kombinaci s vestou, camelbagem, a helmou mi způsobovali přehřívání už při prvních 20 minutách pádlování. Počasí se vyvedlo, bylo asi 20 stupňů a svítilo. Tak co, alespoň mi nebude zima a třeba se ještě schladím na jednom ze tří jezů. To jsem brala jako nevyhnutelný fakt. Před startem jsem se se všemi přivítala a ještě domlouvala focení se skauty na startovní linii, protože co si budeme povídat – takto ojedinělý zážitek prostě musí být na fotkách!

Po startu, nalevo od žluté bójky.

Start v 9:45 od Císařské louky

Paddleboardisté startují jako úplně první kategorie a můžeme si tak užít úplně hladkou vodu. Miluju tu první minutu po startovním signálu, kdy se prkna rozletí po hladké vodě, hlava vám vypne a přepne na mód totálního soustředění a prostě to jede. Už po pár set metrech jsem se z tohoto stavu probudila, přede mnou se otevřel výhled na Vyšehrad, pražské mosty a já jsem si říkala, že můžu trochu zvolnit, nehnat to na krev a užít si i výhledy.

První jez u Tančícího domu

Šítkovský jez je pozvolný a důležité je v závěru nevybrat ty největší jazyky uprostřed, ale přitom zůstat v proudu. Dá se v pohodě jezdit i ve stoje. Já jsem se rozhodla, že pojedu všechny jezy vkleče, nechtělo se mi příliš riskovat na úzkém pevném boardu. Musím se přece vrátit k miminu celá! Do jezu jsme najely bok po boku s další závodnicí Terezou a provalily jsme se jím jako parník. Pak následovalo asi dalších 800 metrů v poli Střeleckého ostrova (jediného místa v centru Prahy, kde je paddleboarding povolený po celý rok) než jsme dopádlovaly ke druhému jezu.

Druhý jez před Karlovým mostem

Staroměstský jez je to místo, které se mi ještě za těch pár ročníků 3 jezů nepodařilo projet ideálně a nejméně do půl těla jsem se vždy koupala. Od svého tchána starého Jezevce vím, že se musí jezdit vpravo. Navíc se koruna jezu ale stáčí doleva. Takže do něj musí člověk správně najet, srovnat rychlost s vodou a pak už se soustředit na tu správnou stopu. Letos jsem se nekoupala, ale držela jsem se zase moc vpravo, takže mě vzal silný vracák a při otáčení jsem ztratila nějaké vteřiny a také kontakt s druhou závodnicí Terezou. Tím se ve mě definitivně rozhostil pokoj klidu a míru a opustily mě poslední myšlenky na dohánění Terezy. Za mnou žádná další závodnice nebyla. Pozdravila jsem fotografy a záchranáře na lodi a už jsem se těšila na průjezd Karlovým mostem. Dělám to každý rok a je to skvělý pocit – na Karlově mostě stojí v husté řadě diváci říční z té nečekané podívané a já na ně volám „Ahoj!“ a celý Karlův most mi sborem odpovídá „Ahóóóóój!!!“ a tak můžu s úsměvem na tváři pádlovat ke třetímu jezu. Tady už to tolik neteče a před sebou mám ještě 5,5 kilometrů do cíle. Počítám si mostní oblouky, kterými musím projet, vzpomínám si na názvy mostů, projíždím přístavištěm a na obzoru už se mi rýsuje poslední jez.

Raději vkleče, než se koupat!

Třetí jez, ten nejdelší

Helmovský. Je to nejdelší retardér v celé české republice a snad i v Evropě. Měří 288,5 metrů a je široký 12 metrů. A je to jez, ze kterého mám vždy smíšené pocity. Dá se jet vestoje – první polovina rozhodně. Pak se začne pěnit a vytvářet „kopce a údolí“ a tam nechcete spadnout, protože je mělký a na dně jsou betonové retardéry, o které si můžete poranit nohu. Jedu ho celý opět v kleče a snažím se trefit do zpěněného „údolí“. Není to můj první retardér, vím, že musím být uvolněná a nechat se jen uhánět proudem. Ale letos mi přišlo, že prkno poskakovalo nějak více a hnalo mi to špičku mimo zpěněnou část, tak jsem si vzpomněla na další poučku a začala jsem vést pádlo vodou (tj. když v jednom místě ponoříte list pádla do vody jeho boční stranou a pádlo pak pomáhá kormidlovat paddleboard). A voilá – poslední jez za mnou.

Poslední 3 kilometry k Libeňáku a zpátky byly pro mne plahočením, ale to už jsem věděla, že jsem přežila a pokud přežilo i mý dítě hlídání, tak se v cíli za pár minut shledáme.

Můj výsledný čas byl 1hodina 13 minut. Nejrychlejší muž z kategorie Open byl letos Filip Kubina z Magna SUP Nymburk a ten to celé dal pod hodinu v čase 57 minut a 41 sekund.

Závěrečná vítězná pódia se konají společně se skautskými a je to skvělá hutná atmosféra, kdy vám v kruhu tleskají stovky skautů z celé republiky.

Nakonec jsem dostala diplom i já – bramborová medaile (já teda raději říkám měděná) v pevných boardech. 

Všichni si to užili a ti akční, kteří měli své parťáky v logistice prken si to celé sjeli ještě jednou ve volném splutí, aby si zopakovali jezy. V porovnání s dalším závodem na paddleboardech, který má ve své trati také jezy – Krumlovským maratonem (začátek října), je pro mě závod Napříč Prahou přes 3 jezy pohodlnější. Je totiž třetinový, co se do vzdálenosti týče a jezy si užijete hned pár minut po startu namísto nálože pěti krumlovských jezů, ke kterým musíte nejdříve 20 kilometrů dopádlovat. Pro toho, kdo si chce užít oba závody hlavně kvůli jezům, rozhodně 3 jezy doporučuju jako dobrý trénink a přípravu na mnohem náročnější Krumlovský maraton.

Takže zase příští rok na Svatého Václava, 28.9. 2022 na 3 jezech. S kým se uvidím na startu?

Celkové výsledky zde

Kompletní fotogalerie z objektivů Junák – Český Skaut ZDE

Výběr s paddleboardy níže

Světová paddleboardová špička i domácí závodníci se sjeli na Prague Paddle Fest, aby si porovnali své síly na několikakolovém závodě okolo Střeleckého ostrova v Praze.

Paddleboardový festival v historickém centru Prahy – Prague Paddle Fest – se po roční covidové pauze konečně vrátil a řeku Vltavu opět čechrali svými pádly čeští i zahraniční závodníci v místě okolo Střeleckého ostrova.

Major závod kolem Střeleckého ostrova a 12.500 EUR prize money

Hlavní paddleboardový závod byl opět součástí světové série The Euro Tour,  a pod taktovkou českého promotéra VSM Production lákal ke své účasti závodníky z koutů celého světa nejen z „turistických“ důvodů krásného historického centra naší Prahy. Ale největším lákadlem bylo také prize money v podobě nejtučnější částky z celé série – 12.500 EUR, které se rozdělily mezi prvních 5 závodníků v mužích a v ženách.

Na tento hlavní závod se na startovní linii postavilo 37 mužů ( z toho 18 čechů) a 15 žen (z toho 4 češky) v oddělených startech na 9 a půl kilometru v disciplíně, která by se na české poměry dala označit jako dlouhý technický závod. I kvůli poměrně „jednoduché“ vodě, čímž myslíme to, že tu nemáme mořský příboj ani proud, koneckonců se nekonal ani vydatný déšť, je českou specialitou technický závod – tzv. technical race, při kterém jsou závodníci prověřeni svými technickými dovednostmi a schopností dynamické jízdy při točení kolem bójí.

Trať s joker lapem je oživením pro všechny závodníky

A tak ani při vytyčování trati kolem Střeleckého ostrova, kterou měla na starost Česká Federace Stand Up Paddle, nechybělo celkem 7 točných bójí a také strategická část tzv. joker lap, při kterém si závodníci mohou jednou za závod zkrátit kolo a oddělit se tak od příliš početného draftu na bójích nebo jinak zataktizovat. Závodníci této hlavní kategorie měli odpádlovat celkem čtyři kola. Startovalo se po proudu pod mostem Legií s výhledem na Karlův most a dál se pak obeplouval Střelecký ostrov proti směru hodinových ručiček. Zhruba v polovině kola čekaly na závodníky první tři bóje pod Jiráskovým jezem a s možností vzít s joker lap, který v prvním kole hojně využili čeští závodníci, aby unikli vlnobití a tlačenici na bójích a mohli jet rovnější vodu. V závěru každého kola čekala další čtyřbójková „šikana“ na každého závodníka a diváci měli tak i delší podívanou aniž by přebíhali z jedné strany ostrova na druhou. Vítězná pódia si užilo však mnohem více závodníků než prvních pět, kteří vyhráli i finanční odměnu, ale i závodníci z podkategorií Masters 40+ let, Junioři, nebo iSUP (nafukovací prkna), kterým ceny věnoval partner závodu Snowboardel a New Era se svými kšiltovkami. 

Prvních pět umístěných muži/ ženy

1. Michael Booth (AUS) / Fiona Wylde (USA) 
2. Daniel Hasulyo (HUN) / Esperanza Barreras (ESP)
3. Clément Colmas (FRA) / Natalia Novitskaia (RUS)
4. Normen Weber (DEU) / Petronella Van Malsen (NED)
5. Davide Alpino (ITA) / Caterina Stenta (ITA)

… první češi …
8. Tomáš Grošup (CZE) / 11. Anna Hyková (CZE)

– kompletní výsledky zde

Elitní kategorie však nebyla jedinou závodící kategorií tento den. Ještě před nimi se na trase 2 a půl kilometru (1 kolo) utkaly i kategorie Dětí do 15 let (a podkategorie děti do 12 let) a amatérská Hobby kategorie. Celkem 17 chlapců a dívek si užilo výzvu náročné tratě, jak na vzdálenost, tak na energeticky náročné otočky kolem bójí. Mezi mladými českými závodníky, z nichž většina je zvyklá závodit na závodech Českého poháru v paddleboardingu, se o vítězná pódia bojovalo především s polským klubem z Ratiboře. Společně s dětmi startovali i Hobby paddleboardisté. Každý závodník dostal po dojetí účastnickou medaili. 

První tři závodníci kategorie Děti do 15 let

1. Matyáš Soukup (CZE) / Karolína Uhrová (CZE)
2. Jan Jehlík (CZE) / Valerie Soukupová (CZE)
3. Mikołaj Miczek (POL) / Hanna Kaminska (POL)

Pro naší Paddleboardguru crew to byla skvělá paddleboardová akce s přídechem exotiky, který vytvářeli zahraniční závodníci doslova z celého světa – od Austrálie až po Ameriku. Nakonec i počasí závodníkům přálo – navzdory deštivé předpovědi – a tak i pro diváky, kteří fandili na březích, mostech i šlapadlech z této podívané něco měli. Těšíme se na příští akci a doporučujeme jí všem, koho paddleboarding trochu láká nebo se o tomto sportu chce něco dozvědět, protože se zde nejen závodí, ale probíhá i doprovodný program testování různých značek paddleboardů nebo workshopy pádlování či jógy na paddlech. Připíjíme z barevných Prague Paddle Fest kelímků a vy si užijte výběr z fotogalerie a také videohighlight! 

https://www.youtube.com/embed/j782oPjgoFQ

Výběr z fotogalerie od fotografa martinhladik.com

– kompletní fotogalerie zde

Snowboardel Paddle Fest Praha se v rámci seriálu Český pohár  v paddleboardingu konal na přírodním koupališti Džbán již po čtvrté pod taktovkou pořadatelského týmu ze Snowboardelu. A rok od roku jeho popularita stoupá. Pro někoho poslední školní, pro jiné první prázdninová neděle přinesla adrenalin a radost při pádlování ve stoje o vítězné bedny a také o body do pohárového žebříčku. Závodilo se ve dvou disciplínách – krátkém sprintu na 200 metrů s otočkou kolem bóje a v dlouhém závodě long distance na cca 8 kilometrů. Hromadný start, kdy na sedmdesát závodníků v této disciplíně vyrazilo ze startovní lajny na první bóji, na pár minut obsadil celé koupaliště. Takže závodníci všech kategorií si mohli vyzkoušet masivní „startovní mumraj“, který se dá v takto početné účasti zažít na pár zahraničních závodech. V hlavní kategorii pak závodníci kroužili čtyři kola kolem celého Džbánu a děti s kategorií Hobby kola dvě.

Na závod zamířila opět dobrá desítka závodníků z německa a rozvířila vody a zaběhlá umístění českých jezdců.

Jak dopadly výsledky?

Tento ročník se nezávodilo o věcné ceny, pouze o trofeje, a to z toho důvodu, že se pořadatelé závodu společně s Českou Federací Stand Up Paddle rozhodli poslat tyto peníze na podporu lidem zasaženým tornádem na Moravě. Na účet Člověka v tísni poslali celkem 12.500 Kč.

V kategorii chlapců do 15 let obsadili mladí závodníci z klubu Havel racers kompletní stupně vítězů. V dívčí kategorii do 15 let se naše současná vítězka minulého českého poháru v paddleboardingu 2020 Karolína Uhrová (Spartak Modřany) utkala na trati s německou silnou soupeřkou Skadi Langbein, která jí prozatím ujela, ale bylo vidět, že si to děvčata spolu ještě tuto sezónu pořádně užijí. Obě tyto mladé závodnice se pravidelně hlásí i do nejvyšší kategorie OPEN, ve které se běžně závodí až od 18 let, aby nasbíraly zkušenosti. Ve sprintu však dokázaly, že zkušeností a sil mají v českém prostředí dost a umístily se na vítězném pódiu na 2. a 3. místě hned za vítězkou Ivou Dundovou (Padlujte.cz).

V hlavní mužské kategorii stojí za vypíchnutí hned několik závodníků. Asi největším překvapením byl čerstvý junior Vojta Seidenglanz (Budesport České Budějovice), který po přestupu z dětské kategorie rovnou zamířil do „vedoucího peletonu“ a v long distance dokonce vybojoval 3. místo. Velkým překvapením byl také závodník Dan Drahokoupil (SUP Nymburk), který ve sprintu porazil šampiona Ondru Petráka (TJ Prazdroj Plzeň) a utržil zlato. Za zmínku ještě stojí první závodník z podkategorie OPEN na iSUP (nafukovacím paddleboardu), David Koblasa (TJ Lokomotiva Cheb), který vládne silnou technikou a umísťuje se v první desítce mezi karbonovými prkny.

Kam dál na závody?

Dalším pohárovým závodem, na který se můžou závodníci, ale i vy čtenáři, kteří se rozhodnete to konečně vyzkoušet, těšit 17. července na městské přehradě Mšeno v Jablonci nad Nisou – JBC SUP Race pod taktovkou místního paddleboardového klubu JBC SUP Club.

A rovnou si rozvrhněte tréninkový plán i na následující týden 23-25. července na Mistrovství ČR v paddleboardingu na přehradě Jesenice u města Cheb, které bude hostit TJ Lokomotiva Cheb.

HIGHLIGHT FOTOGALERIE
 

Foto martinhladik.com
Kompletní fotogalerie na zoneramě ČFSUP ZDE

„To prší štěstí“, tak nějak by se dalo glosovat počasí, které z poloviny provázelo víkendové „major“ závody Českého poháru v paddleboardingu, které se konaly na přírodním koupališti Džbán v Praze 6.

Ovšem paddleboardoví závodníci se na předpověď počasí příliš neohlížejí, protože se závodí za každých podmínek. Na Snowboardel Paddle Fest Praha dorazilo přes sto závodníků užít si zábavu na bójkách a přátelskou atmosféru, která – i přes rivalství v jednotlivých kategoriích – převládá. Tento rok poprvé se po otevření hranic k nám do Čech dostali na závody i závodníci z Německa, kteří už se nemohli dočkat, jelikož u nich doma prozatím nepanují podmínky na pořádání závodních akcí.

Třetí ročník Snowboardel závodů

Tento závod se na Džbáně konal již po třetí a letos poprvé zařadil mezi dynamičtější disciplíny, sprint a technický závod, i disciplínu královskou long distance. Pro závodníky byla tato novinka velkým překvapením, jelikož koupaliště neoplývá tak velkou plochou jako třeba Máchovo jezero nebo řeka Vltava. Nicméně pro tyto účely pořadatelský tým ze Snowboardelu pronajal na dvě hodiny wake vlek, který koupaliště půlí a 10 kilometrů dlouhý závod se mohl namotat na pět kol po Džbáně.

V Paddleboard Centru Džbán se však nemuselo pouze závodit. K vyzkoušení zde bylo i mnoho dětských, dospěláckých i rodinných paddleboardů od AQUAMARINA DEMO TOUR pro všechny příchozí. Pokud jste nestihli na Džbán dorazit o tomto závodním víkendu, nemusíte smutnit, protože toto testovací, tréninkové paddleboardové centrum a půjčovna zároveň je zde otevřeno při pěkném počasí každý den.

Sprint

V sobotu se odehrávala disciplína sprint, která byla ještě za plného slunečného počasí.  Velmi silnou byla kategorie Dětí do 15 let s nejpočetněji zastoupeným klubem Zodyhyd, který je sice snowboardový, ale v létě uvítá i naše „vodní“ prkno. Během sprintů se přijela zeptat na dojmy ze závodů i Česká televize s Branky, body, vteřiny a Zprávičkami pro ČT 😀

Po odjetí sprintových finálových rozjížděk se počasí náhle změnilo a začalo pršet. Naštěstí byla disciplína long distance naplánovaná až od pěti hodin odpoledne a přesně s úderem páté pršet přestalo. Děti s kategorií Hobby vyrazily na 3 km dlouhou trať a zbytek závodního pole v kategorii OPEN vyrazil na karbonových a nafukovacích paddleboardech vstříc 10 kilometrům. Zde si tradičně pro vítězství přijel v kategorii muži OPEN Ondřej Petrák, který na závod dorazil po noční směně na záchranné službě.

Technical race

Na neděli už všichni počítali s přeháňkami a předpověď nezklamala. Nicméně, u technical race, který je plný „tlačenic“ a otoček kolem bójí často nezůstane žádný závodní dres suchý. Déšť závodníkům nevadí ani z důvodu velkého soustředění a závodního zápalu. Naopak občas i příjemně chladí a snižuje žízeň během závodu.

Oficiální výsledky ze Snowboardel Paddle Festu Praha najdete na webu České Federace Stand Up Paddle, která je pořadatelem závodní série Český pohár v paddleboardingu.

Kompletní fotogalerie ze závodního víkendu ZDE