Patříte mezi ty, kteří rádi pádlují na paddleboardu dlouhé vzdálenosti? Počítáte si kilometry a už se těšíte až zase vyrazíte?

Tento článek jsme dali dohromady jako inspiraci pro všechny milovníky delšího pádlování. Je to hlavně reportáž o skupině neratovického paddleboardového klubu SK LiveCross Neratovice a jejich pádlování na ultra dlouhé vzdálenosti v rámci závodů 11 Cities v Nizozemsku a SUPNera 24! Na konci článku přidáváme pár dalších tipů, kam si můžete vyrazit zapádlovat s podobně nalazenými pádlery.

Vytrvalost. Jak to máte vy?

Přichází většinou s věkem a silnou vůlí. Fyziologicky je bližší těm, kteří „nechytají na první nakopnutí“. Rozehřát se pomalu, ale pak dlouho vydržet. Prostě opak sprintera.

Protože vytrvalost je i o utrpení a o velkém ovládání a ochotou jít přes zónu komfortu, je v této sportovní kategorii i mnoho „ultra“ jedinců, kteří milují si sahat na vlastní fyzické a psychické hranice a posouvat je. Se sklonem k extrémům má blízko i neratovický klub SK LiveCross, který začínal pod vedením trenéra Richarda Wiesnera jako klub ultra běhů a spartan závodů.

Výprava na 11 Cities a SUPNera 24!

V roce 2020 se 220km dlouhého závodu 11 Cities v Nizozemsku účastnil v non-stop verzi a ujel jí za necelých 33 hodin. O dva roky později Richarda napadlo, že je potřeba udělat další zářez na pažbě prvenství a silných zážitků a rozhodl se, že na non-stop verzi vyveze svého parťáka vytrvalce a para-sportovce Martina Zikmunda a že do tohoto projektu #73000záběrů (#73000strokes) naverbuje i pětici z paddleboardového oddílu.

Ve zkratce:

• Od podzimu 2021 do podzimu 2022 probíhala paddleboardová příprava. Všichni se zaměřovali hlavně na vytrvalost a schopnost se sebou mentálně pracovat při několikahodinových výjezdech. Protože, jak Richard říká, je to jenom o hlavě. A teda taky trochu o štěstí na počasí.
• Prvním otestováním a spouštěčem bylo v září 2021 uspořádání prvního ročníku SUPNera 24! – non-stop závodu na Labi v Neratovicích o to, kdo upádluje delší vzdálenost sám nebo ve štafetě.
• Projekt #73000 záběrů – vznikl za podpory klubu Aktivně s vozíkem a Paralympijského Výboru ve spolupráci se Snowboardelem a Českou Federací Stand Up Paddle. Kluci si spočítali, že 73 tisíc záběrů je přesně počet záběrů na 220 km dlouhé trati, které musí Martin upádlovat v sedě na svém speciálním sedátku v doprovodu Richarda Wiesnera. Kluky také motivoval příběh prvenství para-sportovce na non-stop verzi 11 Cities a tak pod mottem „Sportujeme stejně jako vy“ vyrazili vstříc tomuto dobrodružství.
• 11 Cities non-stop se účastnila i 5 členná štafeta ve složení Alena Voždová, Radka Laryšová, Bohuslava Chumlenová, Karel Horák a Stanislav Laryš , kteří se po 50 kilometrech střídali.
• Kromě vůle každého závodníka bylo důležité i správně jíst a to má Richard už zvládnuté a jeho stravovací know-how si můžete zažít třeba i na SUPNera 24!, kde se o jídlo všech závodníků stará.

A jak to dopadlo?

Výpravu #73000 záběrů nakonec dokončil za oba Richard. Martinovi totiž začali odcházet záda, a přece jenom je důležité vědět, co je naše hranice a co už je sebepoškozování. Nevýhoda para-paddleboardistů je ta, že na rozdíl od „zdravoušů“ si nemohou moc poposednout nebo nějak pohybově variovat a ulevit si při dlouhém namáhání jedné části těla. A tak to Martin s těžkým srdcem stopnul. Dal se do kupy a teď už ho čeká hokejová sezóna, která střídá tu paddleboardovou.

Pětičlenná štafeta to zvládla skvěle a dojela na třetím místě ve své kategorii. Škoda jen, že došlo k chybě v časomíře, a tak si přímo v místě závodu nemohli vystoupat na stupně vítězů a užít si třešničku na dortu.

O dva týdny později si jako oslavu všichni dali účast na non-stop 24 hodinovce v rámci 2. ročníku SUPNera 24!

Z osobních dojmů zúčastněných závodníků

Bohuslava Chumlenová finisherka ze štafety na 11 Cities, via facebook:

„O víkendu se naše skvělá partička zúčastnila krásného a náročného mezinárodního závodu v Holandsku Sup city tour 11 non-stop, která spočívala v ujetí více než 200 km na paddleboardech. Ale jak to vlastně všechno začalo? To takhle jednou při báječném grilování náš trenér Richard Wiesner, který si v minulosti závod už sám na vlastní tělo vyzkoušel, nahodil udičku, na kterou my lidi od vody rozhodně neskočíme. Nápad vetujeme do chvíle, než prásknou další sklenky dobrého moku a  nevím kolikátá v pořadí  to byla, když jsme si z celé akce začali dělat legraci a která byla ta poslední, když jsme posilněni hrdě řekli, to není problém, to dáme. Ale to byl loňský rok, další zmínka přišla na vánočním posezení a já tak trošku ve skrytu duše doufala, že ono to toho trenéra do léta přejde. Aaaa světe div se, nepřešlo. Se začátkem nové sezony jsme soutěž probírali jako hotovou věc, která se víc a víc stávala realitou. Moje maličkost standardně jako v každé první půlce roku hodně pracovně vytížena, se na pořádný trénink, kdy už celá banda sbírala medaile na jednotlivých závodech v Čechách, na vodu pořádně dostala až v červnu. Ač na mě padl nejkratší závěrečný úsek celého závodu, v hlavě mi neustále naskakovalo: Musíš trénovat, nabírat kilometry, shazovat kila, nesmíš to těm lidičkám, co tě k sobě do party přibrali, zkazit. A tak jsem léto pojala tak, že jsem několikrát týdně po Labi v Neratovicích jezdila jak motorová myš, začala zase běhat a prostě celkově makat. Dokonce jsem i ty naše spáče přemluvila na pár ranních tréninků, kdy jsme před prací vítali východ slunce jízdou na Kostelec nad Labem. Čas se krátil, kondice se navyšovala a nervozita rostla. Od všech jsem slyšela, že to dám, ale ta odpovědnost, co jsem v sobě za tým měla, mi leckdy nedávala spát. Závod byl za dveřmi, vymyslela se logistika a ve čtvrtek večer jsme vyjeli. Náš mužský podpůrný tým byl naprosto úžasný, do Holandska nás kluci odvezli, rozvezli na jednotlivá štafetová stanoviště, až na boardy nám nosili svačiny a doplňovali ionťák a vodu, morálně nás závodníky drželi. Deštivý pátek vystřídala už z velké části sluníčková sobota a neděle a já šla na start. Ta poslední hodina byla nekonečná. Hlavně to nezkazit, zvládnout lodní dopravu, podjíždění mostů, puchýře na rukou, tuhnoucí nohy, únavu. Můj úsek byl kouzelný. Krásná upravená města, říční kanály s divokou přírodou, usmívají se lodivodi, kteří na nás brali ohled a nebyli jsme u nich jen dopravní překážka, která ucpává lodní provoz. Všichni mávali a povzbuzovali. Ukrajovala jsem jeden kilometr za druhým a najednou jsem byla v cílovém městě, kde jsem si posledních sto metrů vychutnala sprintovým tempem. Přeci těm mezinárodním soupeřům ukážeme, jak my Češi umíme jezdit. Za zvuku hudby, aplausu a pokřikování mých kamarádů jsem projela cílovými bójemi…a bylo to doma. Krásné třetí místo, medaile, euforie a vlastní vnitřní spokojenost, že jsem to té své bandičce nezkazila. Teď nás ještě čeká přespříští víkend v Neratovicích závodních non-stop 24 hodin na  vodě a v hlavě se mi uhnízdila myšlenka….copak si to asi dáme příští rok?“

Martin Zikmund, #73000zaberu, via facebook

„Je dobojováno. Bohužel přišlo zranění zad a posledních 10 km v bolestech.
zdálenost: 91,22 km
Čas: 16 hodin 21 minut 51 vteřin strávených na paddleboardu
Počet záběrů: 29 172

Všem Vám děkuju za podporu, tým, support a v čele Richard, který mě celou dobu doprovázel (momentálně jede dál, aby sám dokončil)
Děkuju také všem partnerům za důvěru a přípravu.
inak budu v pořádku zastavil jsem včas. Teď jsem možná zklamaný, ale až si za pár hodin uvědomím, co znamená 91,22 km budu se usmívat.“

Tipy na ultra dlouhé pádlování v rámci závodů v ČR a ve světě

Závod Budějce-Praha, ČR: červen 2023

167 kilometrů po naší krásné Vltavě ve třech dnech (68km+68km+31km). info

SUPNera 24!, ČR: září 2023

24 hodin non-stop pádlování samostatně nebo ve štafetě na Labi v Neratovicích. V roce 2022 byla pokořená hranice 200 kilometrů ve tříčlenné štafetě. info

11 Cities Tour, Nizozemsko: září 2023

Pětidenní závod v Nizozemsku, který je možný jet i jako non-stop variantu samostatně nebo ve štafetě. info

SUP11x: celý svět, sledujte kalendář aktuálně vypsaných na oficiálním webu

Rozšíření myšlenky a formátu závodu 11 Cities Tour o další země. se můžete vydat i na nekonečně dlouhé pádlování po celém světě např. Koh Chang – Thajsko, Berlín – Německo, Brač – Chorvatsko. Každý rok se mění.  info

ChattaJack, USA: říjen 2023

„Kratší“, ale pěkný paddleboardový závod s tradicí na Tennessee river na 50 kilometrů. „Pardon me boy, is that a Chattanooga choo choo?“

info

Yukon River Quest „Race to the Midnight Sun“, Kanada: červenec 2023

Závod na řece Yukon, který se vztahuje ke zlaté horečce na Klondiku. 715 kilometrů v období, kdy nad Yukonem slunce nezapadá. Je to opravdu náročný závod za hranice pozemského.
O svém paddleboardovém zážitku z tohoto závodu dělal reportáž i známý paddleboardový reportér a závodník Chris Parker (video blog na YT) info

Dusi Canoe Marathon, Jižní Afrika: únor 2023

Závod s historií od roku 1951. 120 kilometrů v Jižní Africe z města Pietermaritzburg do Durban v KwaZulu-Natal. Paddleboardová kategorie je vyhlašovaná v rámci kategorie Touring classic společně s kajaky anebo může být vypsaná i jako samostatná. Legendární maraton v extrémních afrických podmínkách, kterého se na svém paddleboardu účastnil i závodník a designér surfových prken Corran Addison. 3 závodní dny (42m+46km+36km), kterých se můžete zúčastnit všech nebo i samostatně. info

The Clarence 100 paddleboard classic, Austrálie: říjen 2023

Australský čistě stand-up paddleboardový a prone závod. Jede se po řece Clarence známé také jako „Berimba“ v Graftonu – Nový Jižní Wales. 106 kilometrů ve třech dnech. Paddleboardová reportáž od Chrise Parkera. Existuje i květnová 40 km dlouhá verze The Big Clarence. info

Seznam dalších ultra dlouhých paddle závodů v Americe najdete ZDE

Fotogalerie SUP Nera 24! a české výpravy na 11 Cities Tour

Analýza fotografií ze závodního prostředí a typologie závodníků a skupinek. První část (protože už teď nás napadlo dalších deset!)

Na paddleboardové závody jezdíme už šest let a za tu dobu jsme zažili spoustu situací, scenérií, a hlavně potkali mnoho závodníků z celého světa. Po závodě po nich zbydou plné fotogalerie a momentky v nich mají něco společného. Tak jsme dali dohromady první rozbor těchto závodníků z prostedí závodů Českého poháru v paddleboardingu, který nás momentálně nejvíc oslovil. Určitě bychom jich identifikovali již teď spoustu dalších a nejspíš to i brzy uděláme! Všechny fotky jsou z archivu ČFSUP od fotografa Martina Hladíka.

Matky na paddleboardech a na vítězných pódiích

Matky sílí s každým dítětem, kdo jiný by měl mít nadřeno více než právě ony z neustálého nošení mimin a dětí na rukou. Proto není ojedinělé, když si pro medaile dojede nějaká matka-závodnice a pro medaili si pak dojde i s ratolestí. (Je pravda, že děti chodí rádi na pódia i s tatínky).

Oddílové a skupinkové fotky

Se sílící oddílovou základnou, je potřeba se i neustále zvěčňovat. „Všichni jsme Gogo“ a paddleboarding je sport. Sice individuální, ale zato s přátelskou komunitou. #paddleboardingjesport

Fotogenická otočka na bóji

Asi nejoblíbenější závodnická póza, při které vyniknou dovednosti a dynamika závodníka. Pak už jsou jen vzletné beach starty. Takže vybalancuj, zašlápni prkno, nadzvedni špičku, nasaď výraz a toč to!

Baletky

Nová roztomilá momentka, při seskoku z prkna, kdy závodník dobíhá do cíle. Skoro to nevypadá jako paddleboarding, ale jako baletky tančící po špičkách na hladině vody. Naše srdcovka.

Dětičky

Kategorie sama pro sebe. Neustále obdivujeme, jak krásně jezdí na svých dětských prknech s dětskými pádly. Prostě takové miniatury top závodníků.  A ty emoce!

V cíli!

I když se ploužíte a už máte pocit, že nikdy nebudete v cíli. Tak přijde okamžik, kdy protínáte cílovou čáru a emoce jdou ven. Takže ruce nahoru, úsměv, jak banán ať má fotograf co fotit.

Pořadatelská crew

V jednotě je síla. Ve stejných tričkách se pohybují po závodišti a celé to organizují. A když si závodník neví rady, což se při těch nervech stává často, tak se obrátí na první pořadatelské tričko a je zachráněn! „Takže kdy bude start?“